ZPĚT NA ARCHIV REGIZU

KULTURNĚ HISTORICKÁ REVUE LOUNSKÉHO REGIONU

ARCHIV - RECENZE


ZNAK MĚSTA LOUN

(JEHO HISTORIE A VÝVOJ)

Novým přírůstkem v produkci regionální literatury lounské oblasti je publikace Stanislava Kasíka Znak města Loun, jeho historie a vývoj. Po dlouhé době je to opět reprezentativní vizitka Loun. Neklame-li mne paměť, tak tou poslední byly Louny očima věků, vydané v roce 1970. Věren svému naturelu však několik výhrad této publikaci přece jen adresuji.
Začnu od zadních partií. Nelíbí se mi totiž odbytý a očividně na poslední chvíli sestavený rejstřík. Nebývá zvykem opatřit jména stručnou charakteristikou, nicméně špatné by to nebylo, kdyby zde Fridrich Falcký nebyl uváděn jako saský (!) kurfiřt, Ludvík Svoboda jako český historik v oboru antiky (správně filozof zabývající se dějinami svého oboru), František Hoffmann jako historik umění (a ne jen jako „obyčejný“ historik), Josef Krása jako historik (a ne historik umění), Dobroslava Menclová jako historička (správně architektka a historička architektury), Josef Petráň jako „pouhý“ heraldik (cožpak nejde o dosti výrazné jméno české historiografie?). Na druhou stranu jsou zde jména lounských osobností až „nezdravě“ doplněna mnoha podrobnostmi (např. Marie Imbrová, Kamil Linhart, Bedřich Štauber, František Štědrý), což na mne působí dost nabubřele. Podobně uvedení profesury pouze u Josefa Hlaváčka a opomenutí u jiných (např. Josef Petráň, Rostislav Nový) může působit dojmem faux pas. Výběrové uvedení životních dat mi je rovněž nejasné. Předpokládám-li totiž, že se této výsady dostalo jen zemřelým, pak zde chybí Balduin I. (1118), Dobroslava Menclová (1978), Josef Macek (1991), Jiří Spěváček (1996), Rostislav Nový (1996).
Výhrady je možno mít také ke slovníčku a seznamu literatury. Například vymezení pojmu semitský jako židovský považuji za nedostatečné, v důsledku chybné (Semitou je totiž i Arab). Zařazení termínů gotika a Augustin rovněž hovoří pro nepřesnost. Podle autorových slov totiž měřítkem pro zařazení do slovníčku byla neznalost pro laiky. Je-li však uvedena gotika (podle mne dosti známá i pro „laika“), chybí pak výrazy jako renesance, baroko, empír... A jméno sv. Augustina samozřejmě není odborným výrazem. V seznamu literatury pak zarazí zařazení bible a Nového zákona, ale i Letopisů města Luna, editovaných Bořivojem Lůžkem (z údajů na str. 94 by však vyplývalo, že editor je autorem tohoto díla), zcela logicky patřících do následujícího oddílu Pramenů.
A k vlastnímu textu? Abych pravdu řekl, je výrazně poznamenán autorovou nezkušeností s psaním. To však není jediné, co mi vadilo. Tím hlavním je částečná spekulativní tendence práce. Autor své domněnky staví na nedostatečném množství očividně neprostudované literatury z oborů obecné historie, církevní historie, religionistiky, teologie, filozofie, sémiotiky, estetiky, dějin umění, ale i hermetických věd. Bohužel tato vyčnívající neznalost podporuje pochyby ohledně výkladu symboliky, hloubavější čtenář lehce získá pocit, že „vše je psáno tak, aby to nakonec vyšlo“.
Nechci zpochybňovat autorův výklad, stejně tak je totiž možné, že se „trefil do černého“. Říkám pouze, že mi tato střelba připomíná (díky zpracování) střelbu slepce. Nevyvracím tudíž výklad, který Kasík nabízí (měsíc – Panna Maria, hvězda – Kristus; naopak zcela bych vylučoval štítek jako Boha Otce), obávám se však, že autorovi, který zná linie středověkého myšlení jen z jednoho díla Gureviče a jednoho Le Goffa, zřejmě mnoho čtenářů věřit nebude.
K samotnému popisu všech komentovaných podob znaku se věnovat nebudu. Nejsem heraldik a musím se proto spolehnout na autorovu míru znalosti oboru. To však jistě bude předmětem odborných recenzí.
Ale dosti negativ. Říkám současně jedním dechem, že Znak města Loun je především nejúplnějším „katalogem“ téměř všech podob lounských symbolů: pečeti, znaku, praporu. Navíc v dobré kvalitě reprodukovaných, v mnohých případech rekonstruovaných a překreslených. A to vlastně vyvažuje všechny nedostatky, které lze v textu nalézt. Nezbývá, než být potěšen realitou artefaktu, na nějž je radost pohledět.

Pavel Straka

Stanislav Kasík: Znak města Loun, jeho historie a vývoj. 126 stran, křídový papír, 132 číslovaných, částečně barevných ilustrací, plát. vazba, vydalo FABIO pro Městský úřad v Lounech, 1997, ISBN 80-901944-2-7, 1. vydání, 750 výtisků, cena 220 Kč


ZPĚT NA ARCHIV REGIZU