Úvodem pozn. redakce: Dvěrecenze na stejnou publikaci jsme otiskli záměrně společně. Posuďte sami...
V závěru měsíce září byla v lounském archivu pokřtěna studie Zdeny Patrovské
s názvem „Ulicemi města Loun“. Obyvatelům okresního města (ale nejen jim) tak
přibyl další zajímavý titul, tentokrát přibližující historii lounských urbanonym.
Tématem publikace je zevrubný rozbor vývoje a proměn uličních názvů v časovém
horizontu zhruba od 14. století do současnosti. Autorka se však neomezila jen
na pouhý přehled názvů ulic v historickými či společenskými zlomy vymezených
časových úsecích. V úvodu své práce předkládá rovněž nástin stavebního vývoje
města od poloviny 13. století. Zvýšenou pozornost věnuje stavebnímu ruchu v
posledních devadesáti letech, mapuje vznik nejvýznamnějších staveb a budov v
Lounech včetně uvedení počtu domů a umožňuje tak čtenáři získat přehled o stavebním
rozvoji města.
Vlastní katalog ulic (celkem 164 názvů) je rozdělen na ulice současné (146 názvů),
zaniklé (14 jmen) a městské parky a sady (4). Dále jsou uvedeny pomístní v současnosti
užívané názvy. Obrazové přílohy v závěru studie zajímavě dokumentují změny,
které se v Lounech udály v posledních desetiletích. Publikace je doplněna soupisem
pramenů a literatury, rejstříkem a dvěma mapami (r. 1937 a současnost).
Studie Zdeny Patrovské je dokladem pilné mravenčí práce, kterou bylo zapotřebí
věnovat rozmotání velkého, spletitého a často jistě i hodně zašmodrchaného klubka
informací o lounských ulicích. Je potěšitelné, že toto klubko bylo rozmotáno
úspěšně a jeho nitě úhledně autorkou uspořádány do přehledných svazků. Pro současné
čtenáře se publikace určitě stane neocenitelným pomocníkem při orientaci v lounském
uličním názvosloví a naši potomci mají na co navázat při doplňování jmen v budoucnu
nově vznikajících.
PhDr. R. Holodňáková [REGIZ 6 / 1998]
(82 číslovaných stran s předmluvou B. Roedla, 30 fotografií v textu, 24 fotografie v obrazových přílohách, rejstřík, soupis pramenů a literatury, 2 mapové přílohy. Vydal Státní okresní archiv Louny a Městský úřad v Lounech v r. 1998.)
Novou regionálně zaměřenou monografií je publikace ULICEMI
MĚSTA LOUN autorky Zdeny Patrovské (SOkA Louny a MÚ v Lounech 1998), jejímž
záměrem je podat všechny dostupně zjistitelné názvy ulic, které se kdy v tomto
městě vyskytly, s vysvětlením – pokud to jen šlo – jejich názvů a doplnit je
výkladem o stavebním vývoji Loun a obrazovou přílohou, vytvořenou z reprodukcí
historických snímků konfrontovaných se současnými.
Bohužel ne vše se povedlo. Fotografická příloha je nejen kvůli ne zrovna nejlepšímu
tisku asi nejspornější. Své značné výhrady ke kvalitě novodobých fotografií
jsem pro jistotu konfrontoval s názory lidí, kteří se fotografií zabývají. Verdikt
často zněl: technicky řemeslně podprůměrné, bez použití stativu, kompozice amatérská,
celkově zbytečné. Obdobný názor ovšem sdíleli také moji „nekvalifikovaní“ známí.
A protože je obálka zdobena též „kvalitní“ fotografií (graficky vůbec nevhodné
na obálku), je dost – bohužel – snižován výsledný dojem.
Gró publikace ovšem leží v textové části, jež snesla urbanyma a toponyma vážící
se k Lounům komplexně do jedné knihy a jež jsou doplněna vysvětlivkami, po kom
či po čem se ta která ulice jmenuje. Rovněž sem se vloudilo několik chyb (např.
že XX. sjezd KSSS se konal v roce 1963 – správně 1956; že Alois Rašín byl ministrem
financí v letech 1919-1923 – správně 1918-1919 a 1922-1923), pravopisná chyba
(ne Mistr Jan Hus, ale mistr Jan Hus nebo M. Jan Hus) a polochyb (onomastika
se nezabývá jen toponymy, jak se v textu tvrdí, ale i jmény osob a věcí), Vlastimil
Tusar byl předsedou vlády skutečně od roku 1919, ale chybí rok ukončení funkce
– 1920.
Jsou to drobné chyby, ale zbytečné. Neporozuměl jsem též způsobu, jakým byly
vysvětlivky sestavovány. U Boleslava Jablonského je uvedeno rodné jméno a příjmení,
ale chybí u Petra Bezruče, Jaroslava Vrchlického a Otokara Březiny, stranická
příslušnost je uváděna pouze u členů KSČ a agrárníků (z politiků chybí u zmiňovaných
Tusara a Rašína, ale i Majera, Dyka, Beneše, Sokola, Habrmanna, též i u lounského
starosty Fouska, nepočítaje v to politiky minulého století). Ke kapitole Stavební
vývoj města (existence osady Luna na dnešním Žateckém předměstí) budou mít asi
výhrady archeologové; alespoň šéf odboru kultury Okresního úřadu v Lounech mi
jakoukoli existenci nějaké starší předměstské osady v těchto místech absolutně
vyvracel.
Celkově jsou Ulice města Loun velmi užitečnou publikací, vinou nekvalitní fotografické
přílohy však nepříliš reprezentativní.
Pavel Straka [REGIZ 6 / 1998]