Mnohokrát se v průběhu druhé světové války nad lounským krajem objevila spojenecká letadla. Ve velké míře to byly stroje patřící americkým vzdušným silám, méně pak anglické a ruské letouny. Následující příspěvek k historii této části války nepostihne všechno dění na lounské obloze, ale měl by připomenout některé pozapomenuté děje.
Je to již podruhé, kdy je možné se na stránkách časopisu REGIZ (viz. také č.
4/98) setkat s podobným tématem, jakým je letecká činnost v období druhé světové
války. Není však záměrem článku přinášet podvakrát stejné informace, ale podívat
se na problematiku činnosti spojeneckých letounů z jiné, odlišné stránky, z
pohledu obecních kronikářů a pamětníků.
Činnost spojeneckých letadel na Lounsku je většinou spojována s koncem války
a útoky amerických letounů na chemické závody v Litvínově. Málo je však známo,
že první spojenecké letouny přilétly do okolí Loun již v roce 1940 a po jejich
odletu zůstaly na polích v okolí Vlčího ležet rozházené propagační letáky. Stalo
se tak v noci z 23. na 24. února toho roku a zmínku o tom lze nalézt v denících
Jaroslava Kučery z Vlčího, dnes uložených ve Státním okresním archivu v Lounech.
Tu noc přilétly nad území Protektorátu Čechy a Morava dva letouny Whitley patřící
do sestavy 77. squdrony RAF (Britské královské vzdušné síly). Letadla startovala
z francouzské základny Villeneuve a úkolem jejich posádek bylo shodit letáky
na Prahu a Plzeň. Jak je však patrné z deníku Jaroslava Kučery, část svého nákladu
vyhodily nad Vlčím a podle jiných zpráv i v okolí Libochovic.
 |
|
Fotografie zachycuje další část trosek letounu „Earthquake McGoon“, které dopadly nedaleko palebného postavení protiletadlového děla ráže 88m. To je patrné v pravé části fotografie za troskami letounu. |
Letáky nesly název Velká Británie českému národu a v textu vybízely český národ,
aby nevěřil lžím, především německým zprávám o průběhu války. V textu letáku
je také zmínka o předešlém letu anglických letounů nad Prahu 12. ledna 1940.
I o této události je v denících Jaroslava Kučery zmínka: v pátek dne 12. ledna
navštívilo naše území anglické letectvo, to byl poprask. V deníku pak následuje
poznámka o přeletu letadel, tentokrát francouzských, v noci z 21. na 22. února
1940.
V dalším průběhu druhé světové války již nad území protektorátu nepronikala
spojenecká letadla tak často, bylo to dáno vývojem války a tedy skutečností,
že základny, ze kterých letouny startovaly ležely daleko od našeho území. V
místních pramenech lze nalézt jen několik málo zmínek o spojeneckých letadlech
na Lounsku. V již zmíněných denících J. Kučery je tomu tak v zápisu z roku 1943,
kdy 14. ledna je uvedeno, že v okolí Vlčího byly shozeny letáky. Obdobnou zprávu
lze nalézt i v obecní kronice obce Lenešice. V zápise z ledna 1944 lze číst:
28. ledna sbíraly zas děti staniolové pásky a letáky shazované z letadel. Později
už bylo však tolik, že se toho ani žádný nevšímal.
Staniolové proužky, o kterých je v zápise kroniky zmínka, sloužily k oklamání
radarů, na jejichž obrazovkách zobrazovaly neexistující letadla. Shazovaly je
posádky letounů a tím klamaly protiletecké jednotky nepřítele. Zajímavou zprávu
o těchto proužcích zapsal do oborské obecní kroniky tamní kronikář v roce 1945:
ráno, 28. ledna sešly se na ulici 3 sousedky a po popřání „dobrého jitra“ hned
si vzájemně sdělovaly „Slyšely ste v noci ta letadla? Náš Venda měl v noci hlídku
a povídal co jich tu létalo a něco prý shazovaly“. „Koukejte, tuhle také něco
leží“ praví druhá a schýbne se a zvedne proužek staniolu as 3 cm široký a 50
cm dlouhý. Obě ostatní jako uštknuty začnou křičeti „Neberte to do ruky, neberte
to do ruky, co pak jeli jest to otrávené“. A tak nevinný proužek staniolu hodí
do nedaleké louže, do které jest nelítostně zašlapán.
 |
|
Tlaková láhev dýchacího přístroje a o ní opřené tři kulomety Colt Browning ráže 12,7 mm umístili obyvatelé Libkovic nedaleko své vesnice jako připomínku událostí ze 17. dubna 1945. |
Až do poloviny roku 1944 nad Lounsko nelétalo tolik spojeneckých letadel jako
v následujícím období. Od května toho roku však americké letouny zahájily nálety
na chemickou továrnu STW v Záluží u Mostu a také na jiné cíle. Trasa letu mnohdy
vedla přes prostor dnešního lounského okresu. Mnohokrát se tedy stalo, že přelétávající
svazy letounů byly napadeny německými stíhacími letouny nad samotnými Louny
a nebo nad některou z blízkých vesnic. K jedné z největších vzdušných bitev
na Lounsku došlo 16. října 1944. Ten den americká bombardovací letadla Boeing
B-17G Flying Fortress, zvané „Létající pevnosti“ a jejich stíhací doprovod,
letouny North American P-51 Mustang byla napadena německými stíhacími stroji
Messerschmitt Bf 109 a Focke Wulf Fw 190, a to v prostoru Loun. Zpráva o této
události se nám dodnes dochovala v Pamětní kronice sboru dobrovolných hasičů
v Lounech: Pondělí hlášeno nebezpečí 1115h. Nálet hlášen 1120h konec 1320h.
Nad naším městem rozpoutala se letecká bitva. Mnoho prázdných barelů od benzínu
bylo shozeno dolů na město a vesnice též i stíhačky byly sestřeleny. A také
v Pamětní knize obce Obora se dochoval popis událostí toho dne: Zatím co v dřívějších
období války vítala do zdejšího kraje jen ojedinělá letadla nepřátelská, a to
většinou ještě v noci, stávaly se nálety nyní častějšími, útočeno ve velkých
svazech a to nejčastěji v poledních hodinách. Při jednom takovém náletu, 16.
října, setkala se nepřátelská letadla s německými stíhačkami právě nad zdejším
krajem. Aby německé stíhačky mohly snáze uniknout, a měly větší pohyb, odpoutaly
prázdné nádrže od benzínu, tyto barely se volně kymácely k zemi. Také na katastr
spadlo několik těchto barelů, a byly druhý den odvezeny do kasáren. Při některých
přeletech, utroušeny byly též letecké bomby, a těžko říci, bylo-li to zúmyslně
nebo jen náhodou, neboť zde nebyly žádné vojenské objekty ani žádná důležitá
střediska. Bomby... shozeny byly u Loun, Cítolib, Smolnice.
Pumy, které letouny odhazovaly v okamžiku, kdy byly napadeny nepřátelským letadlem
anebo když hrozilo zřícení poškozeného stroje, znamenaly pro obyvatele určitou
hrozbu. Naštěstí se v prostoru dnešního lounského okresu nestávalo často, že
takto nouzově odhozené bomby zasáhly části vesnic či měst a většinou neškodně
vybuchly v bezpečné vzdálenosti od obydlí. Naneštěstí jedenkrát tomu bylo jinak.
28. prosince 1944 byly v Peruci bombou poškozeny dva domy, poraněna žena a dvě
děti, které na následky zranění zemřely.
Jak se blížil konec války, činnost spojeneckých letadel se v prostoru Protektorátu
Čechy a Morava stupňovala. Pocítili to i obyvatelé Loun a okolních vesnic. Nejen
že jejich životy ohrožovala bombardovací letadla, ale stále častěji se na obloze
objevovaly letouny mající za cíl rozvracet železniční a silniční dopravu neustálým
napadáním dopravních prostředků. Mezi lidmi se pro takováto letadla vžilo označení
„kotláři“, a to proto, že jejich cílem se nezřídka stávaly kotle parních lokomotiv.
Zprávy o jejich útoku lze nalézt v obecní kronice obce Lenešice: 17. dubna 1945
jsme byli toho svědky i v Leněšicích. Od Břvan přijížděla asi kolem 10 hodiny
raní samotná lokomotiva. Dva hloubkaři ji pronásledovali, předletěli, v Kobylách
se prudce obrátili a hned v letu zahájili palbu... Strojvedoucí Krofta ze Zeměch
byl při tom zraněn několika ranami a krátce na to byl mrtev. Topič, který uposlechl
varování výhybkářů na bloku, a lokomotivu opustil, vyšel bez pohromy.
V obecních kronikách je také často zaznamenán případ, kdy byly napadeny silnice
a doprava na nich. Tak například v kronice obce Třtěno je popis útoku, ke kterému
došlo ve stejný den, kdy byl napaden v Lenešicích vlak: 17. dubna byl zastřelen
z hloubkového letadla 1 pár koní patřící majiteli p. Josefu Richtrovi č.p. 14,
který přivážel z Biliny uhlí.
 |
|
Další záběr na zbytky letadla „Earthquake McGoon“ po dopadu na zem. Uprostřed snímku je patrný jeden ze čtyř hvězdicových motorů Wright R-1820-97. Fotografie archiv V. Nováka, Most |
Jak se činnost spojeneckých letadel na konci války stupňovala, docházelo k
mnoha leteckým soubojům amerických a v posledních dnech války i sovětských letadel
s německými. Mnohdy byly při těchto vzdušných bojích ohroženy lidské životy.
Kronikář v obecní kronice obce Brloh zapsal: Při pohřbu Jana Randy dne 2. 4.
1945 povstal nad hřbitovem letecký souboj. Účastníci pohřbu se rozutekli a obřad
dokončili pouze pozůstalí s knězem.
Na letecký souboj, ke kterému došlo nad Chlumčany, vzpomínal také Václav Neuman:
8. května se nad Chlumčany odehrála letecká bitva. Střetla se zde čtyři letadla
anglická a dvě německá. Střelby bylo hodně, ale žádné letadlo nebylo poškozeno.
Toho dne bylo ve vzduchu nad Lounskem velmi rušno, co chvíli docházelo k leteckým
soubojům, jimiž bylo civilní obyvatelstvo ohrožováno. Spojenečtí letci stříleli
po rozptýlených vojenských německých transportech u Slavětína, Černčic, Blšan,
Cítolib, Zeměch a jinde. Odpoledne se ukázala již také ruská letadla, jež se
střetla nad Louny s německými.
Obdobný zápis, ze stejného dne, lze nalézt i v kronice obce Chožov: V odpoledních
hodinách přelétla přes vrch od Chraberce dvě letadla a svedla souboj takřka
nad obcí. Ruské letadlo střelbou z kulometu zahnalo německé, které u Třtěna
shodilo pumy, při čemž se vzňal stoh.
O činnosti sovětských letadel je zmínka také v pamětní knize obce Obora: V úterý,
nastalo povětrnostní zlepšení počasí, obloha se opět vyjasňovala a této pohody,
využila v odpoledních hodinách sovětská hloubková letadla. Až dosud zde létala
pouze letadla americká, tak zvaní „kotláři“ a vyřídily celé stovky železničních
vozů a lokomotiv z provozu. Toho dne, 7. května, 7 sovětských letadel neustále
kroužilo nad zdejší krajinou asi tak v úseku Koštice - Postoloprty. Kulomety
odstřelovaly prchající německá auta, a shazovaly letecké bomby na železniční
tratě a silnice; zásahy však byly zcela nepatrné. Kolem 18. hod. pojednou zaútočila
tato letadla v těsné blízkosti naší obce svrhováním bomb. Několik jich bylo
svrženo po obou stranách silnice z Obory do Černčic, telefonní vedení bylo přetrháno,
silnice však zasažena nebyla. Také podél cesty ke mlýnu svrženo bylo několik
bomb. Střepiny těch poškodily mnoho střech a pařenišť a přetrhaly elektrické
vedení po obci.
K popisovaným událostem došlo v posledních dnech války, v době, kdy spojenečtí
letci získali převahu nad svými protivníky, německými piloty. Ti se však i přes
blízký konec války nevzdávali a podnikali dále nálety na civilní cíle, tak jak
je to zaznamenáno v Pamětní knize sboru dobrovolných hasičů v Lounech: Téhož
dne (9. 5. 1945 – pozn. aut.) k večeru k 18 hodině vlétly nad město německé
letouny, které svrhly bomby dolů tak jednu v ulici Českých bratří u malé pošty,
kde rozbila okna a poranila p. Hubičkovou. Druhá spadla u domu řezníka p. Lošana,
třetí spadla ve čtvrti zvané „Domov“ kde zabila na ulici dítě. Čtvrtá spadla
v ulici Finkově nyní starosty Fouska kde pobořila zadní část domu a v sousedních
domech detonace rozbila okna. A tak v poslední den války byly zmařeny lidské
životy.
J. Tlustý [REGIZ 6 / 1998]
Tento příspěvek by nemohl vzniknout bez podpory pracovníků Státního okresního archivu v Lounech, Jiřího Rajlicha a Karla Nováka. Všem patří moje poděkování. J. T.
Prameny a literatura:
Státní okresní archiv, sbírka kronik
Obecní úřad Lenešice, obecní kronika
Okresní muzeum Louny, Pamětní kniha sboru dobrovolných hasičů v Lounech
Vlastivědný sborník okresu lounského, roč. 1947-48, č. 1,2
Jiří Rajlich, Mustangy nad protektorátem, Praha 1997