HUDBA A ... EMIL JULIŠ

 

 

Pravidelnou rubrikou HUDBA A ... bychom vám rádi přibližovali názory významných osobností Lounska , na nejrůznější druhy hudby, povídat si s nimi o muzice a o tom, jaký má pro ně hudba význam. Inspirovali jsme se podobnými typy rubrik, jakou svého času byla „Jak já to slyším“ v Melodii nebo současnými, např. v časopisech Rock a pop, Harmonie či Bang!. Pochopitelně nám nejde o zasvěcené analýzy, spíše nám jde o subjektivní, nepřipravené a okamžité reakce na adresu prezentovaných nahrávek. Věříme, že postřehy „našich obětí“ pro vás budou zajímavé. Pro začátek se nám podařilo získat účast jednoho z nejvýznamějších básníků současnosti, držitele Ceny Jaroslava Seiferta, pana Emila Juliše.

Kinia anashé wala (tradicionál). Středoafričtí anonymní hudebníci. CD Central Africal Republic - Music for xylophones, CDM
Hudba nějakých přírodních národů nebo etnická, jak se tomu dnes říká... Africké, asijské nebo oceánské rytmy; myslím, že africké. V současné době to má vliv na evropskou, americkou, respektive západní hudbu vůbec. Například u Steva Reicha, který principy této hudby používal... to fázování, neustálé opakování, dlouhé rytmické pasáže... Podobná hudba existuje i na ostrově Jáva nebo v Indii. Táhlé opakované rytmy uvádějí člověka do určitého transu. Původně je to rituální hudba...

Voják (tradicionál). 1. českomoravská nezávislá hudební společnost. CD Dověsnosti, Globus
Zřejmě zprostředkovaná národní hudba, folklór, tak trochu nostalgie, proč ne. Stejně už je to slyšet jen příležitostně.

Dis (DG 307 / Pavel Zajíček). DG 307. CD Dar stínům, Globus
Pravděpodobně církevní židovská hudba. Mám doma něco podobného, starobulharské a staroruské církevní sbory. Je to vznešené, ale už dávno mě to nepřitáhlo. A chvílemi to připomene Mašu Itkinu, rusko-židovskou zpěvačku, a ta tedy není vůbec církevní.

Pohřeb (Alois Hába). Orchestr Národního divadla. CD Matka, Supraphon
Zajímavá, emotivní hudba, působí silně, nevím, zda ji označit jako vážnou nebo alternativní... (Je to poměrně stará věc, ještě z první republiky, Hábova Matka...) Pak ale nejde o charakteristickou ukázku, protože pokud vím, Matka je opera. Tu mně půjčte, chtěl bych si ji poslechnout soustavněji a soustředěněji. Dosud jsem tu možnost neměl.

Interstellar Overstellar Everdose (Jan Muchov). Extáze sv. Terezy. CD Free-D, (original soundtrack), Aion
To bych si s chutí pustil doma, současná elektronická hudba, možná odvozená z hudby šedesátých let, ale spíš je to výborná New Age, hudba nového věku, myslím ta nejlepší, co jsem slyšel. Říkáte „ambient“? Ano, i tak se dá poslouchat. Tiše, jako měkký koberec pod naše snění, meditaci.

Ručičky, nebojte se (S. Mach / V. Sýkora). Šlapeto. CD Ručičky nebojte se, B a B
Lidovka... Každému, kdo ji má rád, tak ji přeju. Jako kluk a ještě dlouho potom, jsem ji miloval – ale v reále... To je pak atmosféra. Reprodukovaná se mnou nehne. Ale jen ať jim to šlape...

Cestou (Filip Topol / Jáchym Topol). Psí vojáci. CD Sestra, Indies
Dobrá hudba, ale mě neuspokojuje. (Proč?) Nevím proč, prostě neuspokojuje. Téhleté undergroundové hudby se poslední dobou vyskytuje dost. Můžu to poslouchat, ale nepřináší mi nějaký hluboký zážitek ve smyslu, jaký mi přináší hudba vážná.

SATO (Klar). Klar. CD Motten, Rachot
Tohle nemiluji, zní to ze všech možných koutů, i nemožných... Takové mlácení prknem o podlahu. A co když si jí pak pustí nějaký hudební retardovanec na plný pecky a na celé sídliště... Není úniku před touhle hudební agresí... Škoda slova „hudba“... (Pustím vám pro zajímavost další skladbu z této desky)

Píseň (Klar). CD Motten, Rachot
Příjemné, kontrastní proti předcházejícímu. Ale zoufale běžné. Všechna možná tahleta hudba, to je jakýsi šum... těžko rozlišitelný... a někdy i hudební smog... Line se na nás ze všech možných zdrojů.

Australia (Štěpán Rak). Štěpán Rak. CD Terra australis I, Monitor-EMI
Hezké, působí to španělsky, nebo španělsko-orientálně. (Jde o skladbu Štěpána Raka, našeho předního kytaristy) Tak ti jsou všichni cáknutí Španělskem.

Tanec I. (Richter band). Richter band. CD Richter band, Rachot
Tuhle hudbu mám celkem rád, vnímám ji jako relaxační. (Myslíte, že v ní může posluchač vidět víc, než ve vážné hudbě, která ho drásá?) Ano, třeba právě onu relaxaci, uklidnění, určitou harmonii, souzvuk nebo meditaci. (A co návrat k barokní a renesanční hudbě, k jejímu principu klidného toku tónů?) Myslíte, že barokní opera, fuga, Bach, byl klidný tok tónů? Ale jistě, my v tom dnes hledáme a slyšíme harmonii, kterou zřejmě potřebujeme.

Mýtus (Invalidní důchod / Ivan Blatný). Invalidní důchod. Black point CD sampler, Black point
Wernisch? (Ne, Ivan Blatný) To nerecituje on, že? Víte, vidím v tom určitý rozpor: Blatný byl básníkem skupiny 42 s její v podstatě existenciální poetikou, poetikou města, a taky vyznavačem Bretonova surrealismu, básníkem uhrančivé kouzelnice Terrestris, doživotní exulant. Poezie byla jeho osud. Tahle interpretace mi připadá jako šibalská rozvernost, titěrné předvádění se, trocha šafránu a šantánu...

Kam se to směješ (Čerstvě natřeno / Emil Juliš) Čerstvě natřeno. MC Vařil jsem, tak Žeru, Šot records
Nevím... myslím si, že je stále určitá hranice. Každý stojíme na jiné straně barikády. Nic proti tomu, ale vážná hudba - i když si o ní leckdy myslím své - je přeci jen uměním. Tohle je šlágr, móda. (Ale oni hrají pro malé počty posluchačů, desky vydávají minimálně, v televizi ani rozhlase se nevysílají) Ale takových nebo podobných kapel je přece jako mraků... (Abyste věděl, proč jsem vám tuto ukázku pustil: je to váš zhudebněný text „Kam se to směješ“) Ano, to je z Gordické hlavy. Nepoznal jsem to, není jim rozumět.

Gorleben (Mikoláš Chadima / Jürgen Fuchs). MCh band. 2CD MCh band 1982-1986, Tom K.
Odpovídá to hlučné době. Mohu si to poslechnout, ale nic to se mnou nedělá.

Na závěr jsme se Emila Juliše zeptali: Jak se vám v naší „hudebně“ líbilo?
Ale líbilo... Jste na to vybavení, máte spoustu nosičů... Líbilo se mi vaše zaujetí pro věc, pro svůj způsob – hráli jste mi téměř samou současnou hudbu, a i ten Hába je avantgardní. Vše ostatní je vlastně postmoderní. Jen té opravdu vážné hudby bylo málo, z mých koryfejů nikdo. A nevím, co si počnete s někým, kdo bude mít stejně vyhraněný zájem, ale jiný. Třeba bude vášnivcem pro hudební klasicismus. Ale to není má starost. Já si od vás raději něco vypůjčím, třeba toho Hábu, New Age se zavádějícím názvem o extási svaté Terezy, onu Afriku – a tu se svou básní, ať si ještě poslechnu onu brutální lyriku... A taky vám přeju, abyste zabodovali pro hudební ekologii. Abyste potírali hudební teror a požadovali vysoké tresty za taková zvěrstva, jako je zneužití Smetanovy symfonické básně Vltava k reklamě na projímadlo nebo Beethovenovy Deváté symfonie na prostředek proti rýmě.

připravil Pavel Straka a Pavel R. Vejrážka, výběr nahrávek Pavel Straka [REGIZ 1 / 1996