EMIL JULIŠ / BÁSNÍK

1920 – 2006

 

Chcete větší obrázek?
Iniciála Emila Juliše vytvořená Vladislavem Mirvaldem


ŽIVOTOPIS || BIBLIOGRAFIE || VÝSTAVY || PŘEKLADY || OCENĚNÍ || REALIZACE || ROZHOVORY, RECENZE, STUDIE, ČLÁNKY || FOTOGALERIE || GALERIE EMILA JULIŠE


Životopis byl básníkem Emilem Julišem autorizován a jím považován za jediný nezkreslený zdroj informací (do konce roku 2006). Text pochází z více nesourodých zdrojů a je poměrně náročné sjednotit jej v plynulý celek, obzvláště s ohledem na prakticky permanentní úpravu detailů a vkládání nových poznatků. Za pochopení děkujeme...
Uvedená bibliografie je nejkompletnějším soupisem Julišova díla; zachycuje kromě nakladatelských vydání také bibliofilie, ineditní tisky, autorská vydání a zahrnuje zastoupení ve sbornících a antologiích. Snažíme se dle možnosti doplňovat i práce tištěné v novinách a časopisech...
Stránka je průběžně opravována, doplňována a aktualizována. Poslední revize 1. 12. 2020
Předem děkujeme za vaše upozornění na případná pochybení nebo opomenutí; zasílejte prosím na info@vejr.cz

Iniciála v záhlaví stránky je dílem Vladislava Mirvalda (vytvořena v roce 1995 k bibliofilii „afrikááááá!“). V roce 2009 se stala součástí loga Galerie Emila Juliše
Pavel R. Vejrážka


ŽIVOTOPIS:
Narozen 21. října 1920 v Praze. V roce 1931 se s rodiči přestěhoval do Loun. V pololetí 1935 z důvodu otcova úmrtí opouští na vlastní žádost studium na Reálném gymnáziu v Lounech a pracuje v rodinném obchodě (cukrářství). Vyučil se cukrářem (v Lounech a Pardubicích). Nedlouho poté, co převzal obchod do vlastnictví, krátce po roce 1948, je cukrářství zestátněno. V padesátých letech Juliš odchází a ke sladkostem se už nikdy nevrátí. Stává se účetním na Státním statku v Cítolibech a posléze v Lounech, ten ho však – v rámci akce „Sedmdesát tisíc [úředníků] z administrativy do výroby“ – dává k dispozici pracovnímu úřadu. Dojíždí za prací do ocelárny v Mostě. Po čase je propuštěn a pracuje opět v Lounech jako skladový dělník, úředník, dělník na stavbě. V roce 1953 se rozvádí. V oné době hraje ochotnicky divadlo, navazuje nová přátelství a začíná psát poezii. V roce 1965 maturuje na SEŠ v Teplicích. V šedesátých letech rovněž působil jako redaktor a šéfredaktor revue Dialog a stejnojmenného nakladatelství. Ale nepředbíhejme...

Přibližně v roce 1934 se Juliš setkává s okresním knihovníkem Jaroslavem Janíkem, výrazným kulturním činitelem, znalcem literatury, filosofie, výtvarného umění, překladatelem, přítelem např. J. Chalupeckého, Jiřího Koláře a mnohých dalších literátů a umělců a začasté jejich inspirátorem. Čtrnáctiletému Julišovi, který dosud četl jen „chlapeckou četbu“, dá do ruky Faulknerův román Svatyně. Tuto zdánlivě marginální příhodu lze dnes považovat za bazální zvrat v životě Emila Juliše. Po přečtení Svatyně zcela propadá současné „velké literatuře“ české i světové. Janík později podobně obrací Julišovu pozornost k poezii, dává mu číst vlastní překlady O. V. Milosze.

V letech padesátých se seznámuje s lounskými malíři Zdeňkem Sýkorou, Vladislavem Mirvaldem a Kamilem Linhartem (zabývajícím se rovněž literaturou a filosofií). Určujícím je pro něj rovněž setkání s absolventy lounského gymnázia Josefem Hlaváčkem a Janem Sekerou; oba jmenovaní právě začínají studovat na UK v Praze (estetika, historie výtvarného umění). Navazuje přátelství s Vladimírem Burdou, který už tehdy píše poezii. Vzniká tak (ještě s výtvarníkem Ludvíkem Fellerem a prozaikem Milošem Suchomelem) tzv. „Lounská parta“. Společně s některými členy této skupiny se Juliš dále seznamuje s Jiřím Kolářem (přátelství a permanentní kontakt spolu udržují do Kolářovy smrti), později poznává a navazuje přátelství s dalšími literáty nebo výtvarníky (např. s Janem Zábranou, Josefem Hiršalem, malířem Otakarem Slavíkem a dalšími...).

Poezii píše Juliš od roku 1953 (začal tedy ve svých 33 letech, po rozvodu prvního manželství), částečně i prózu. První ukázku své tvorby uveřejnil v katalogu výstavy skupiny Křižovatka v Praze (báseň Reálie, 1954).

V roce 1956 hodlá Jiří Kolář prostřednictvím Spolku bibliofilů vydat Julišovu poezii (pod dnes už neznámým názvem). Cenzura z důvodu „ochrany čtenářů“ vydání neschválila. Téhož roku uspořádali a vydali Josef Hiršal a Jiří Kolář strojopisný almanach Život je všude. Sem kromě vydavatelů přispěli např. i mladí spisovatelé Bohumil Hrabal, Josef Škvorecký, Václav Havel a jiní. Juliš je zde zastoupen některými ze svých raných básní a povídkou. Většina jeho básní ze zmíněného almanachu vychází v upravené podobě v knize Nevyhnutelnosti (1996). Kompletní almanach nadlouho zůstává v jediném exempláři (oficiálně je vydán počátkem 90. let minulého století v USA) a teprve po padesáti letech vychází u nás v kritickém vydání (nakladatelství Paseka, červen 2005).

O rok později (1957) se Juliš účastní literárního večera mladých v Umělecké besedě. Iniciátorem akce a současně moderátorem je Václav Havel. Emil Juliš je svou tvorbou zastoupen i ve strojopisných sbornících přátel. Roku 1961 se stěhuje se svou druhou rodinou do Mostu.

Jeho první tištěná báseň se ocitá až v katalogu výstavy Jiřího Koláře v Liberci v roce 1963. V roce 1964 vydává Vladislav Mirvald jako bibliofilii Julišovu poemu Ranská hora pro Klub přátel umění v Lounech. Julišovou knižní prvotinou se stala (přísně vzato) sbírka Progresivní nepohoda (Mladá fronta, Praha, 1965). Knihu se zvláštním elánem a pochopením přivítal ve své recenzi Karel Milota (časopis Plamen), který se pak stal Julišovým přítelem a vykladačem do konce svého života.

Juliš se sbližuje s vícero pražskými i mimopražskými literáty a umělci, poznává blíže jejich díla. Ocitá se tak v blízkosti těch, kteří tehdy vývoj literatury a umění nezávisle na oficiální ideologii ovlivňovali. Od počátku šedesátých let (asi od roku 1962) se věnuje experimentální poezii. Do roku 1970 vydává kromě zmíněné prvotiny další sbírky: Pohledná poezie, Krajina her, Vědomí možností, Pod kroky dýmů a Nová země. Posledně jmenovaná byla sice vytištěna, na knihkupecké pulty však nedoputovala. V důsledku politických událostí byl celý náklad zničen (znovu vychází – a na pulty se konečně dostává – až v roce 1992).

Jestliže po seznámení s Jiřím Kolářem (a už předtím s jeho sbírkou Limb a jiné básně – ale také s básní-příběhem Terezka Planetová Vladimíra Holana nebo s poemou R. M. Rilka Píseň o lásce a smrti korneta Kryštofa Rilka –, tedy v prvním období Julišova psaní) nesla jeho poetika vlivy této četby a hlavně osobního Kolářova vlivu, už ve své prvotině překvapil Juliš osobitou výrazností, se kterou dovedl spojit prozaizovaný volný verš s experimentálními postupy (uvedení experimentálních postupů vedle tradičnějších básnických útvarů mu nečinilo jakékoli potíže); v obou případech zachoval básnický význam. Děje se tak ve sbírkách Progresivní nepohoda, Krajina her, Vědomí možností a Nová země, kde jeho umění osobitého experimentu dosahuje vrcholu. Sbírka Pohledná poezie stojí na jiném konci Julišova experimentování. Tvoří ji výtvarné zpodobňování textu; jsou to spíše básně-obrazy. Sbírka Pod kroky dýmů (vydalo ji tehdy nově založené mostecké nakladatelství, jehož zakladatelem a ředitelem byl Dalibor Kozel) je pak kompletně veršovaná. Objevují se tu (v prvním a částečně druhém oddíle) básně z raného Julišova období a práce ze začátku šedesátých let, jakož i básně neuveřejněné v jiných sbírkách.

V polovině roku 1966 nastupuje Juliš jako redaktor kulturní části do časopisu Dialog, vycházejícího v Ústí nad Labem, (Program kulturní části chápal a uskutečňoval Juliš široce, nejen regionálně, ale předně jako součást aktuálního stavu a vývoje světového a tedy i českého. Uveřejňoval zde literární práce, články a reprodukce výtvarného umění, umělecké fotografie, recenze [divadelní aj.], filosofii, články o současné hudbě, výstavnictví, rozhovory s umělci apod. Největší pozornost vzbudilo soustavné uveřejňování experimentální a jiné progresivní poezie české i zahraniční, některé filosofické články nebo články o umění. V tom byli Julišovi nápomocni někteří odborníci, jmenujme alespoň doc. Josefa Hlaváčka [nějaký čas spolupracoval i jako redaktor], PhDr. Karla Milotu, Josefa Hiršala, manžele doc. Kamila a Věru Linhartovy, Dalibora Kozla, Vladimíra Burdu, Jiřího Černohlávka. Příležitostně jich bylo samozřejmě více.) a po vstupu vojsk Varšavské smlouvy se stává šéfredaktorem. Vydávání časopisu bylo zastaveno v září 1969. Juliš „přežívá“ do konce roku. Pak je „přemístěn“ – od ledna 1970 – do mosteckého nakladatelství. Téhož roku, k 30. červnu, je však definitivně propuštěn.

Následují přibližně dva roky na „volné noze“. V té době napsal průvodní texty ke knize fotografií města Loun Jaromíra Funkeho. Kniha nakonec nevyšla (práce na knize došla do fáze schvalované makety), texty byly až mnohem později zařazeny do knihy Nevyhnutelnosti a Funkovy fotografie včetně negativů skončily s výjimkou několika kusů bůhvíkde (dle někdejšího ústního svědectví Vladislava Mirvalda byly skleněné negativy ještě v šedesátých letech uskladněny ve fotokomoře MÚ – tehdy MNV – v Lounech). Od roku 1972 Juliš opět pracuje. Jako úředník, plánovač, prodává průmyslovou vodu různým fabrikám a šachtám a vede o tom evidenci. Bezcílně putuje za marnou-nemarnou prací. Oficiálně vydávat samozřejmě nemůže.

Psát ale nepřestává. Po své vrcholné sbírce experimentální poezie (Nová země) se vrací k volnému verši. Poučen experimentální poetikou a ovlivněn vývojem politickým a osobním, jeho poezie získává na expresivitě, sílí důraz na básnickou výpověď a směřuje k básnické reflexi společenské situace. Vznikají sbírky Caput mortuum (vychází ve strojopisné edici Petlice), Mramor na pálení vápna (1976) a Tiché krátery. Všechny jsou vydány zásluhou Petra Kabeše jako trojsbírka pod názvem Jablko nevrátím květu rovněž v edici Petlice (1981) a v roce 1984 pak v edici Expedice. Byly do nich zařazeny i sbírky, které Juliš napsal na motivy kreseb Zdeňka Veselého (v sedmdesátých letech a v roce 1980, např. Nelehké spočinutí). Další autorská kniha inspirovaná kresbami Veselého s názvem Tady a teď vznikla v roce 1984 (později byla vydána pod názvem Setkání v knize Hra o smysl). V Mnichově vychází bez básníkova vědomí sbírka Blížíme se ohni (Poezie mimo domov, 1987) – jedná se o první verzi sbírky, kterou autor zaslal několika přátelům; na sbírce pracoval dále. Definitivní verze se od této první zásadně liší a byla vydána v Severočeském nakladatelství v Ústí nad Labem v r. 1998. Po sbírce Blížíme se ohni vzniká Gordická hlava (obsahuje nové básně současně s některými staršími ze sedmdesátých let, ty jsou však již více či méně přepracovány).

Nepominutelnou záležitostí v Julišově vývoji je stránka výtvarná. V druhé polovině 60. let a v letech sedmdesátých maluje na kameny, vznikají první obrazy a příležitostně i koláže (mnohé materiály mu věnoval Jiří Kolář), ve spolupráci s Vladislavem Mirvaldem tvoří tzv. fototexty. Tyto práce se pak v osmdesátých a devadesátých letech dočkaly výstav nejen u nás, ale i v zahraničí (viz VÝSTAVY).

Kolem roku 1982 se Juliš seznamuje s výtvarníkem Jiřím Sozanským, který realizoval ve zbytku tehdy likvidovaného starého města Mostu „civilizační akci ekologického postižení člověka“. Spolupracuje s ním po literární stránce. Vzniká již zmíněná sbírka Blížíme se ohni (nejspíše nejzávažnější Julišova kniha, hlavně oddíl Zóna), evokující starý Most a místo na kterém stál, od pravěků po současnost. Cyklus obsahuje čtyřicet osm básní, což svědčí o závažnosti díla, kterého se Juliš – dá se to tak říci – odvážil. Sám říká, že nepřemýšlel o tom, kam až může dojít, ale povahu a závažnost tohoto nikoli úkolu si uvědomil až mnohem později. K Sozanského akci vznikla i hudba a film, Juliš jezdil s výstavami fotografií a recitoval básně. Byl vydán sborník.

V roce 1990 vychází Hra o smysl, poslední sbírka jeho trilogie (ve stejné grafické úpravě jako obě předešlé – Blížíme se ohni a Gordická hlava). Juliš považuje tuto trilogii za završení téměř dvacetiletého poexperimentálního období (1969–1988), navíc období, kdy nesměl doma oficiálně vydávat. V témže roce se stěhuje s manželkou nazpět do Loun. Pořizuje si kolo a walkmana, jezdí po kopcích a poslouchá hudbu v přírodě. Jakoby chtěl znovu projet a znovu prožít všechny krajiny a místa, která musel opustit bezmála před třiceti lety (i když do Loun za přáteli občas dojížděl). Hudba ho očaruje, stejně jako masový nástup CD a jeho technické možnosti. Nakupuje kvalitní domácí aparaturu, objednává stovky CD, poslouchá Vltavu, do pozdní noci nahrává na kazety nejen vysílané pořady, ale i svou dřívější rozsáhlou sbírku gramofonových desek. Až neuvěřitelně se orientuje nejen v klasice, kterou samozřejmě poslouchal již předtím, ale i v moderní vážné hudbě či alternativních směrech. Vlastní práce – poezie – se však nevzdává...

Znovu připravuje k vydání sbírku Nová země (1992), jeho „dvorním nakladatelem“ se stává Pavel R. Vejrážka v Lounech, u něhož vydává nejdříve experimentální cyklus Multitext A (1992), v následujícím roce pak kompletní povídky, texty a básně v próze pod názvem Cesta do města Lawn (povídky obsažené v této knize psal Juliš v průběhu celé doby své literární aktivity) v dalších letech zde pak vychází afrikááááá (1995), Dlaní do tváře (1995), Ranská hora (1997), Nelehké spočinutí (s původními jedenácti grafikami Zdeňka Veselého, 2000). Mimo toto nakladatelství, které vydávalo Julišovy texty téměř výlučně (až na Cestu do města Lawn) jako bibliofilie, spolupracuje Juliš v letech 1994–1995 s dr. Janem Šulcem na vydání knihy Nevyhnutelnosti (která je v jistém směru retrospektivní). Knihu vydává nakladatelství Torst v roce 1996. Votobia realizuje v roce 2000 reprezentativní sborník Od břehů k horám, ve kterém je Emil Juliš nejen zastoupen, ale který je mu vydavateli i připsán. V témže roce pak bibliofilsky vychází v mosteckém nakladatelství Hněvín jeho báseň Vzpomínka na noční Most v roce 1953 (tehdy pracoval Juliš jako dělník v mostecké ocelárně, kam byl přeřazen v rámci akce „70.000 z administrativy do výroby!“).

Ocenění, kterých se mu v devadesátých letech dostává, pro něho znamená satisfakci. Za nejvýznamnější lze jistě považovat Cenu Jaroslava Seiferta (Nadace Charty 77 za sbírky Blížíme se ohni a Gordická hlava, s přihlédnutím k celému dílu, 1990) a Státní cenu za literaturu (za sbírku básní, prózy a dokumentace Nevyhnutelnosti, 1996). Viz Literární ceny nebo jiná ocenění.

V červnu roku 2005 zasílá nakladatelství Paseka Julišovi autorské výtisky almanachu Život je všude. Jde o almanach, do kterého Juliš přispěl spolu s Jiřím Kolářem, Josefem Hiršalem, Bohumilem Hrabalem, Josefem Škvoreckým, Milanem Hendrychem, Janem Zábranou, Václavem Havlem a Jiřím Kuběnou v roce 1956, almanach, který měl ve své době takový literární význam a tak pohnuté osudy, almanach, jehož kvalitu a přínos je možné otevřeně posoudit a uznat až dnes, po téměř padesáti letech. Jako by se uzavíral pomyslný kruh Julišovy tvorby. Což koneckonců není ani přesné, natož rezolutní. Nadále je ve hře čas a vývoj...

V listopadu téhož roku vydává Ivo Vodička v Litoměřicích v netradiční, osobité, pro mnohé kontroverzní bibliofilské úpravě několik Julišových textů pod názvem Zachytit nezachytitelné.

Téměř přesně o rok později (listopad 2006) vydává nakladatelství TORST (po třiatřiceti letech) knihu fotografií Jaromíra Funkeho „Louny“. Nepochopitelně a neomluvitelně bez Julišových textů. Křest knihy proběhl ve Vrchlického divadle v Lounech na „Slavnostním večeru Města Loun“. Juliš pozván není. Po upozornění na toto faux pas vystupuje ma zastupitelstvu města Michael Straka s veřejnou omluvou Emilu Julišovi, která posléze vychází – obohacena o autorský komentář – v deníku Lučan. Do němčiny překládá Julišovy básně Eduard Schreiber; sbírka s názvem Undine (obsahuje 12 básní) vyšla v nakladatelství Corvinus Presse Berlin (2006, ISBN 978-3-910172-91-3) ve 30 číslovaných a básníkem podepsaných exmplářích se suchou jehlou Franka Wildenhahna; na první kvartál roku 2007 je v témže německém nakladateltví plánováno vydání Landschaft meines Gesangs (Kraj mého zpěvu; 53 básní, doslov Ludvík Kundera).

Dne 25. prosince 2006, na Boží hod, umírá Emil Juliš v chomutovské nemocnici na zástavu srdce.

Výbor z Julišova díla, anotovaný jako „dosud nepublikované a méně známé tituly z jeho tvorby“ zamýšlelo vydat nakladatelství Orpheus. „Dosud nepublikovanými tituly“ bylo míněno cirka pět básní, napsaných v letech 2003-2005. Po tragických událostech které postihly majitele zmíněného ambiciózního nakladatelství je jasné, že Orpheus už knihu nevydá. Do svého edičního plánu ji následně přebírá nakladatelství dybbuk a titul Emil Juliš: Pod kůží / výběr z poezie 1965–2005 realizuje v květnu 2007. Berlínské nakladatelství Corvinus Presse vydává v srpnu 2007 anotovanou knihu Landschaft meines Gesangs (viz bibliografii překladů E. J.). Rovněž nakladatelství Česká knižnice má v edičním plánu na rok 2007 zařazen titul Emil Juliš – Básně (ediční příprava a komentář Michal Kosák, vědecká redakce Jan Šulc)...

Vzpomínkový večer na Emila Juliše s názvem Bude, jakoby nebylo, uspořádala 21. října 2008 (v den výročí Julišova narození) MK Louny. Na jednoho z nejvýraznějších básnků 20. století zavzpomínal Václav Vokolek, Jiří Kubový a překladatel Julišových textů do němčiny Eduard Schreiber. Julišovy výtvarné práce se staly součástí výstavy Básnivá koláž, pořádané Galerií Smečky a Gallery s. r. o. (květen – červenec 2008). Na počátek června téhož roku připravila SPgŠ Most Výtvarně-literární happening s názvem Zóna – Pocta Emilu Julišovi.

Počátkem června roku 2009 se kompletní Julišova rukopisná pozůstalost včetně korespondence a celé jeho knihovny přestěhovala (v souladu s básníkovým přáním) do Literárního archívu Památníku národního písemnictví v Praze. Dne 13. června 2009 otevírá Pavel R. Vejrážka v Černčicích u Loun Galerii Emila Juliše. Svolení k užití básníkova jména dala manželka Vilemína Julišová. Vernisáž byla jemnou reminiscencí na jeden z nejsilnějších textů Emila Juliše – afrikááááá a její součástí byl proto i křest knihy o zimbabwském sochaři Lazaru Takawirovi a prezentace šestnácti soch tohoto umělce. Bližší informace společně s fotogalerií a ohlasy z tisku naleznete v Kronice REGIZu 2009.

ZPĚT


BIBLIOGRAFIE (samostatné [včetně autorských / ineditních] / almanachy, sbírky a sborníky [včetně ineditních] / práce tištěné v novinách, časopisech, katalozích...)

(Kurzívou psaný text je mým upřesněním; nad rámec u některých titulů uvádím i korektury autora... – PRV)

1956 – účast v antologii Život je všude. Básně, próza. Uspořádal Josef Hiršal a Jiří Kolář. Vydáno jako samizdat, Praha. Libri Prohibiti má ve svém fondu faksimili (xerokopii) antologie s následujícícm blibliografickým popisem: Život je všude : faksimile almanachu vydaného v Praze roku 1956 Josefem Hiršalem a Jiřím Kolářem / uspořádali Josef Hiršal, Jiří Kolář ; vazba Jan Sobota ; koláž Jiří Kolář ; autoři Bohumil Hrabal, Emil Juliš, Josef Pepýt, Milan Hendrych, Jiří Kolář, Josef Hiršal, Jan Zábrana, Václav Havel, Jiří Paukert. - [S.l.] : Jaroslav a Míla Kyncl - Foundation for Czechoslovak Art, 1990. - [319] s. : 1 koláž ; 30 cm. - Na titulním listě údaj: Revue K. - Na titulním listě původního sborníku (z roku 1956) podnázev: Almanach (č. 1.). - Josef Pepýt vlastním jménem Josef Škvorecký. - Ve vazbě s použitím mramorového papíru Jarmily Sobotové. - Xerokopie. [Sborník] RUZ - e 4063

1964 – Ranská hora. Báseň. Bibliofilie – prémie Klubu přátel umění v Lounech. (Text na dvoulistu – 4 strany, 4°, 2 grafické přílohy Vladislava Mirvalda, tištěny jedna černě, druhá červeně; část nákladu na odlišném papíře, nepatrný počet jak textu tak grafik vytištěno na italském ručním papíru C. M. Fabriano; tento, pro bibliofily jistě důležitý údaj, byl zjištěn až v roce 2003)

1969 – Příchod do krajiny Shr. Sešity pro mladou literaturu, září, 1969, str. 3 - 6. Obsahuje oddíly Nová zěmě / Kdeže jsou? / Odchod / Příchod do krajiny Shr / Hudba / Čím dál víc nebezpečná krajina tím hůř / Příběh noční lásky / Ona matoucí postava.

1965 – Progresivní nepohoda. Poezie. Mladá fronta, Praha. (Edice současné poezie sv. 75, formát 12.5 x 17, obálka a vazba Václav Sivko, graf. úpr. Miloslav Fulín, 72 (4) s., 800 výtisků, celoplátěná vazba s obálkou, pův. cena 9 Kčs)
Korektury autora: str. 8, 3 ř. shora „ret“ = „rez“; str 9, 3 ř. zdola „bez tíže“ = „beztíže“; str. 31, dva poslední řádky „... kusadly žlutých hemžících se mravenců“ = „kusadly hemžících se žlutých mravenců“; str. 34, 2 ř. zdola „konstelací“ = „konstelace“; str. 46, 9 řádek zdola slovy „Ten Druhý“ má začínat odstavec na následující řádce; str. 47, 4 ř. zdola slovy „A k tomu“ má začínat odstavec na následující řádce.

1966 – Pohledná poezie. Experimentální poezie. Severočeské nakladatelství, Liberec. (Ilustrace, přebal, vazba a graf. úpr. Milan Janáček, typografická spolupráce Jiří Brodský, 700 výtisků, 65 [3] s., 4°, pův. cena 20 Kčs). [Ruční sazba podle strojopisu. Několik stran bylo rovněž – téměř načerno (prý za láhev rumu) – ručně vysázeno ve velikosti A2 – prokazatelně strana 11 – Noční krajina s rybářem, 47 a 53 – Fyzika. Od každého listu bylo vyhotoveno cca 10 kusů.]

1966 – Hledáni. Báseň. In: Dialog, č. 2, str. 24. S Waltrem Frossem o literatuře. Rozhovor. Tamtéž, č. 6, str- 24-26.

1967 – Krajina her. Poezie (i experimentální). Mladá fronta, Praha. (Přebal a vazba Václav Sivko, formát 12.5 x 17, 91 (5) s., 900 výtisků, edice současné poezie Cesty sv. 87, pův. cena 8 Kčs)

1967 – Experimentální poezie. Antologie české a světové experiment. poezie. Připravili Josef Hiršal a Bohumila Grögerová. Juliš se účastní ukázkou ze své knihy Pohledná poezie. Odeon, Praha.

1967 – Událost. (Recenze na knihu Andreje Bělého Káťa Letajev). In. Dialog, 1967, č. 5, str. 43.

1968 – Jaké pocity ho často přepadaly. Báseň. In: Dialog, 1968, č. 12, na přední záložce. Když vstoupil do města (báseň, tamtéž, str. 17.); Láska pozemská (báseň, tamtéž, str. 18 a 20)

1969 – Vědomí možností. Experimentální poezie. Severočeské nakladatelství, Liberec. (Ilustrace, přebal a vazba Jiří Kolář, formát 12.5 x 17, 100 (4) s., graf. úpr. Milan Janáček, cena 16 Kčs).
Korektury autora: poměrně složitá korektura na str. 24, neuvádíme; str. 64, 2 ř. shora: na konci nemá být otazník; str. 88, 3 ř. shora: nemá vůbec být; 5 ř. shora: nemá být slovo „jenom“, jímž řádek začíná; str. 92, samostatný odstavec uprostřed strany, 2 ř. zdola: „běda vzývat“ = „běda marně vzývat“; str. 94, poslední odstavec, začínající v závorce slovem „nejsem“ až po druhý řádek následující strany, končící slovy „bude můj“ nemá být = odstanit; str. 95 : poslední odstavec, končící na následující straně (vše v závorce) nemá být = odstranit; str. 98, třetí řádek shora „Kentaurovy“ = „Ikarovy“, ř. 8 shora „jistě ani svou smrt“ = „jistě ne ani svou smrt“, ř. 9 zdola „ponechejme“ = „ponechme“; str. 99, 16 ř. shora „s tváří velké krajiny budeme“ = „s tváří hor budeme“; str. 100, poslední řádek „budeme si přesto vědomi“ = „budeme si vědomi“.

1969 – Pod kroky dýmů. Básně. Dialog, Most. (2. publikace Dialogu – Most, 120 x 210 mm, 71 (5) s., obálka Zdeněk Veselý, 800 výtisků, pův. cena 8 Kčs; vydáno rovněž 200 výtisků s podpisem autora a grafickým listem Bohdana Kopeckého – všechny číslovány a signovány, pův. cena 28 Kčs)

1969 – Blížící se Margareta T. Báseň, in: Dialog, č. 8/1969 (str. 14).

1971 – Nová země. Experimentální poezie. Mladá fronta, Praha – náklad zničen. (Přes poměrně důkladnou skartaci se několik výtisků knihy zachovalo. Formát 12.5 x 17, 106 (2) s., úpr. a ilustrace [v titulu, část I., část II.] Aleš Krejčí, 600 výtisků, cena 11 Kčs)
Korektury autora: str. 63, název „prostory“ = „prostor“; str. 90, název „příchod noci“ = „uprostřed noci“ – stejná chyba v obsahu;

1971 – Nad jedním obrazem Zdeňka Veselého. Báseň. In: Katalog k výstavě obrazů Zdeňka Veselého v Malé zámecké galerii Teplice, únor, 1971. A 3 s dvěma překlady.

1972 – Sůl slov. Autorský strojopis, uspořádaný jako sbírka. Verifikován exemplář dedikovaný Julišem příteli Zdeňku Veselému („Příteli z nejmilejších, spolucestovníku se srdce / na pravém místě – tuto knížku. A taky za ten bojovný, statečný obraz. A vůbec. / Emil“ [s největší pravděpodobností poděkování za obraz Kariatida]); 82 listů, dva druhy papíru, převážná část na papíře průklepovém, formát A4. Na titulu strojopisná poznámka „Není určeno k tisku“. V běžných kancelářských deskách, na přední straně strojem nápis Emil Juliš: Bdělé sny. Název škrtnut, rukou doplněn název Sůl země a datace. Obsahuje oddíly / básně: oddíl I. - Chvíle neklidné mysli: Chvíle neklidné mysli (oddíly číslivané 1 - 21); oddíl II. - Pobyt: Pobyt, Kroky, Ten onen, V průvanu noci (původní název A co ještěr? přeškrtnut), Na konci dne, Ona noc, Lpění na životě (rukopisně doplněno ...čili strach ze smrti), Vesmír a já, To právě prožívané, Panicové (původní název Touha paniců škrtnut), Óda na lásku (původní název Láska! škrtnut), Přikývnutí lásce, Odchod, Návrat, Klidně spíš, Loučení, Ikarea, Ujištění, Gordický uzel (původní název Řešení škrtnut), Čím se živí poezie, Hledání, To nejtěžší, Báseň, Mrtvý Chlebnikov, Rozhovor, Historie a život, Hostem do domu není vždycky bůh, Zatím co píšu, Šel jsem životem, Koloběh, Zlomek zlomku zlomků (původní část názvu Zlomek prostoru a času upravena / škrtnuta), Ráj, Co jsem udělal a co z toho vzešlo, Fragment dopisu, který byl nalezen ve zříceném letadle; oddíl III. – Rozestouplý horizont: Jakým hlasem, Velikonoce, Měsíc, Noc, Oheň, Cesta do města Únl, Náhorní planina v noci, Sen který zjevil vše (původní název „Vše“ škrtnut), Sten, Dvě řeky s jedním tělem (Jaroslavu Klápštěmu), Nad jedním obrazem Zdeňka Veselého, Pokus o portrét malíře Jaroslava Klápště, Dny, Západ slunce nad řekou, Dvě pláně, Matka a syn, Probuzení.

1973 – Zastavené perpetuum mobile a jiné básně. Autorský strojopis, uspořádaný jako sbírka. Verifikován exemplář věnovaný Julišem příteli Zdeňku Veselému, 44 listů průklepového papíru A4. Obsahuje básně: Zastavené perpetuum mobile; Kraj mého zpěvu; Měsíc; Černá a bílá; Zrcadlení; Podvečer; Dvě pláně; Ruka; V mlze (oddíly číslované 1 - 7; Na výsypce (oddíly číslované 1 - 5; Cesta k horám. Volné listy v běžných kancelářských deskách.

1973 – Podzim. Ineditní sborník. Brno (Ludvík Kundera), 1973. Značeno B 2. Tiráž: Vyšlo v poslední podzimní den roku 1973 v Brně pro soukromé potěšení autorů v nákladu který se rovná jejich počtu. Obal Jindřich Svoboda. Seznam třiceti autorů = 30 výtisků. Pp. pouzdro, v něm pouzdro ze čtyř chlopní. Zastoupeni (orig. signované texty, grafiky, fotografie : Reynek, Skácel, Šimorda, Bartušek, Kopecký, Suchý, Sleuák, Hilčr, Krejčiřík, Mikeš, Juračka, Gardavský, Zezula, Přidal, Juliš + Mirvald (fototext Podzimní možnost), Zábranská, Klápště, Hrubý, Ševčík, Uhde, Fila, Dadák, Škarohlíd, Bartušková, Chatrný, Kundera, Filippovová, Juliš (rkp. báseň Jízda, v obsahu mylně uvedeno Lízda), Koreček, Mikulášek. Grafiky značeny jako ex. 28/30.

1974 – Jaro. Ineditní sborník. Brno (Ludvík Kundera), 1974. Značeno B 4. Tiráž: „Jaro – vyšlo v poslední jarní den roku 1974 v Brně pro potěšení autorů v nákladu který se rovná jejich počtu“. Obal Jindřich Svoboda. Seznam třiceti autorů = 30 výtisků. Šedivé plátěné desky, pod nimi další zelené o rozměrech 16 x 30 cm, ve kterých vloženy volné listy nebo dvojlisty.Vše pak v kartonovém pouzdru. Autoři textů: Přidal, Gardavský, Kundera, Juliš básně rukopisy: Hilčr, Tachovský, Skácel, Josef Suchý, Mikulášek, Uhde, Mikeš, Dadák, Zábranská,Vykoukal a Emil Juliš (zastoupen strojopisnou básní Vyslané světlo [s podtitulem Mácha - Erben] = 4 trojřádkové sloky a podílel se rovněž na práci Vl. Mirvalda s názvem Příchod jara = tzv. fototext). Sborník dále obsahuje orig. Korečkovu fotografii a výtvarné práce těchto autorů: Rajlich, Komárek, Drápal, Krejčiřík, Šimorda, Cheben, Slezák, Kopecký, Škarohlíd, Filippovová, Mirvald, Fila, Hadač, Chatrný, Hrubý. Verifikaci z vlastního exempláře poskytl dr. A. Zikmunda, později verifikováno s naším archivním exemplářem č. 26/30.

1974 – Léto. Ineditní sborník. Brno, (Ludvík Kundera), 1974. Značeno B 5. Tiráž: „Léto – Vyšlo v první jarní den roku 1974 v Brně pro soukromé potěšení autorů v nákladu který se rovná jejich počtu“. Seznam třiceti autorů = 30 výtisků. Pp. pouzdro, v něm pouzdro ze čtyř chlopní (jako autor uveden Jindřich Svoboda) cca 16 x 30 cm, ve kterých vloženy volné listy. Zastoupeni (orig. a signované texty, grafiky, kresby, fotografie...): Kundera, Gardavský, Uhde, Přidal, Zábranská, Mikeš, Šerých, Koreček, Krejčiřík, Mirvald + Juliš, Škarohlíd, Novák, Kopecký, Chatrný, Klápště, Zezula, Fila, Hadlač, Slezák, Rajlich, Komárek, Dadák, Juliš (Od večera do rána, rukopisná báseň), Skácel, Suchý, Mikulášek, Filippovová, Šimorda, Drápal, Pacner. Vše značeno jako ex. 10/30.

1974 – Ještě léto. Ineditní sborník. Brno, Ludvík Kundera, 1974, příspěvek č. 22, rukopisná báseň Děravá kůže; 25 výtisků (= počet zúčastněných). Dále zastoupeni: autoři textů J. Hilčr, Z. Řezníček, A. Přidal, V. Gardavský, K. Tachovský, J. Hrubý, J. Vykoukal, L. Kundera, O. Wenzl, O. Dadák, Z. Lorenc; autoři grafických listů: B. Kopecký, L. Jandová, M. Slezák, J. Ruzselák, J. Škarohlíd, D. Chatrný, H. Rychecká, J. Pileček, S. Rychecký, J. Šindler, J. Krejčiřík, Z. Veselý, M. Ševčík. Volné listy, orig. celoplátěný obal a kartonové pouzdro Jindřich Svoboda, formát 30.5 x 17 cm.

1974 – Věci. „Věci k vánocům pro soukromé potěšení autorů“. Juliš zastoupen rukopisnou básní Mrtvý Chlebnikov (obsažena v autorské sbírce „Sůl slov“ z roku 1972). Titul zlacený + dvoulist ručního papíru (na třetí straně dole: Věci k vánocům / pro soukromé potěšení autorů). Obal Jindřich Svoboda s raženým názvem na hřbetu + 28 příspěvků, z toho 14 grafik a 14 rukopisů. Počet výtisků pravděpodobně 28. Rozměry desek 13.2 x 16 cm. Verifikováno z exempláře výtvarníka Zdeňka Veselého, k němuž je přiložen dopis V. Gardavského z 25. 12. 1974.

1974 – Volné sebrání 2. Ineditní sborník. Brno, Ludvík Kundera, 1974. Obsahuje mj. Rukopisnou báseň E. Juliše s protilehlou grafikou (suchá jehla) Zdeňka Veselého. Dále zastoupeni O. Wenzl (podepsaný text), J. Škarohlíd (suchá jehla), J. Zuska (rukopisná báseň, podpis), J. Krejčiřík (lept s akvatintou), O. Dadák (strojopis, podepsáno), L. M. Nedbal a Z. Řezníček (fototext, podepsáno oběma autory na rubu), V. Houf (lept), Vl. Burda (strojopis), J. Havlíček - Jeroným (grafika, ignováno), J. Šimůnek (rukopisná báseň, podpis), Vl. Mirvald (grafika – koláž, signováno), D. Kozel (tištěná báseň s podpisem – 2 listy), J. Ruszelák (lept, sign.), J. Pechar (strojopis, 2 listy, nesignováno),  F. Bič (zlacená kamenorytina), A. Přidal (rukopisná báseň, podepsáno), A. Juračková (tisk / grafika z PVC), J. Vykoukal (rukopisná báseň, podpis, , B. Soukup (suchá jehla, sign.), Z. Lorenc (rukopisná báseň, podpis), , D. Chatrný (lept a monotyp, sign.), L. Kundera (tištěná báseň, podpis), a J. Pileček (lept s akvatintou, sign.). 24 výtisků  (= počet přispěvatelů). Není-li uvedeno jinak, jsou všechny grafiky a rukopisy sigované. Volné listy v obálce z lesklého polokartonu, vyzlacený věcný název na hřbetu, 31 x 22 cm. Srovnáním dvou exemplářů vyplynulo, že grafika / koláž Vladislava Mirvalda je pravděpodobně v každém sborníku odlišná, byť V. M. využil stejného podkladu a dolepovaného materiálu (obé serigrafie). V části nákladu je dílem orig. rukopisná báseň J. Pechara, dílem nesignovaný strojopisný opis této básně.

1974 – Volné sebrání 3. Ineditní sborník. Brno, Ludvík Kundera, 1974, „Pro soukromé potěšení autorů v nákladu který se rovná jejich počtu“. Juliš zastoupen (příspěvek č. 7) jako překladatel (společně s Josefem Hlaváčkem) básně Herthy Kräftnerové „V kovové krajině“. Ve skutečnosti přeložil báseň Josef Hlaváček, Emil Juliš jí následně dal „češtinářské vyznění“ a konečnou podobu. Obdobných společných počinů s přítelem J. H. existuje více.

1974 – Volné sebrání 4. Brno, Kundera, 1974, „Pro soukromé potěšení autorů v nákladu který se rovná jejich počtu“ (= 24). Juliš zastoupen (příspěvek č. 20) „překladem“ básně Šulij Lime „Jaro“. Emil Juliš srbochorvatštinu neovládal, takže existují tři možnosti: 1) Jde o mystifikaci (nepravděpodobné). 2) Překlad je tzv. „libozvučně asociativní“. 3) Báseň „natvrdo“ přeložil nezjištěný překladatel a E. J. jí dal „češtinářské vyznění“ a konečnou podobu. Bodu 2. nebo 3. odpovídá signatura Emila Juliše, umístěná pod básní v závorce.

1975 (?) – „Koláže“. Nedatováno, cca polovina 70. let, počet výtisků nezjištěn, patrně 3-6 kusů. Obsahuje profesionální fotografie Julišových koláží 18 x 24 nalepené na čtvrtkách A4, mimo to titulní list /žlutý průklepový papír) se strojem psaným názvem „Emil Juliš“ a druhý žlutý průklepový papír se seznamem jedenácti koláží: 1) Měsíční modul pálí a...; 2) Co je to člověk; 3) Luna; 4) Jeskyně L.; 5) Cesta do nebe; 6) Unikající oko; 7 Křivé zrcadlo ukřižovaného života; 8) Sousoší v krápníkové jeskyni; 9) Sousoší v krajině a atomovým výbuchem; 10) Opět to ženské; 11) Drahá láska.Vše ve standardníck kancelářských deskách. Verifikováno z exempláře věnovaného E. Julišem výtvarníku Zdeňku Veselému.

1975 – 1 + 1 = 1. Ineditní sborník. Brno, Ludvík Kundera, 1975. Verifikován nekompletní výtisk z majetku dr. A. Zikmundy: Šedivé papírové desky formátu A5 s nalepeným štítkem se strojopisem názvu, ve kterých vloženo 7 dvojlistů.Na prvém je strojopisný název s údajem "fragment" a s údajem "3 výtisky". Na druhém strojopisný text praděpodobně Ludvíka Kundery, uvádějící soubor jako seskupení básník-výtvarník (proto název 1+1=1). Na dalších dvojlistech vždy na jedné straně báseň a na protilehlé výtvarná práce.: 1. signovaný Korečkův fokalk + signovaný strojopis Kunderovy básně; 2.signovadý a datovaný akvarel Plocka + signovaný rukopis Hilčorovy básně; 3.signovaná grafika (autor majitelem exempláře neidentifikován) + signovaný rukopis básně Emila Juliše s názvem Oči stahovače ptáků (8 řádků); 4. dva signovsné linoryty manželů Juračkových; 5. nesignované strojopisy dvou básní, pravděpodobně rovněž od Juračkových.

1975 – Caput mortuum. Poezie. Edice Petlice sv. 034, Praha.

1975 – Nelehké spočinutí. Poezie. Autorské vydání s grafikami Zd. Veselého. Most – Teplice. Tři výtisky; 11 grafik + 11 básní; 13 volných dvoulistů, na nichž vlevo grafika Z. Veselého, protilehle strojopisný text básně Emila Juliše. Mimo to dvoulist s první potištěnou stranou (titulní list) a dvoulist s druhou potištěnou stranou (obsah); vše na ručním papíře. Obálka z hlazeného polokartonu potaženého šedým obalovým papírem s potiskem (autoři / název) na přední straně a hřbetu, obaleno průhlednou folií; 3 výtisky; rozměry 28.5 x 23.5 cm. Majitelem třetího výtisku se stal Ludvík Kundera. Fotograf Jan Brodský (Roudnice) později pořídil cca 3 - 5 fotokopií na dokumentním papíru, zmenšených na formát A5 (přeložená A4) v černé skládané slepé obálce. Emil Juliš svůj autorský výtisk přenechal PNP.

1979 – Bez názvu. (11/79). Ineditní sborník, A4, na titulní straně jen jména autorů: Juliš / Mokrejš / Hlaváček / Mirvald / Burda. Juliš se účastní 26 stranami strojopisných textů pod názvem „Akvárium noci“. Obsahuje: „Unaveni...“, Stébla slámy, Matka, Nahoře a dole, Úřední jednání, Místo před obrazy, Můj statek, Přede dvěřmi, Jakási vlna, Řekl jsem příteli (místo poznámky). Dále svazek obsahuje texty a artefakty: Ant. Mokrejš – Interpretace moderního umění jako filosofický problém (55 stran); Josef Hlaváček – Malířská technika a sociologie obrazu (26 stran); Vladislav Mirvald – Z jednoho cyklu (8 orig. fotografií); Vladimír Burda – „id“ / Surracionální poesie [elementy] (12 cyklostylových listů).

1980 – Hra o smysl. Poezie. Autorské vydání s grafikami Zd. Veselého. Most – Teplice. Titulní list: Báseň v jedenácti částech. Jedenácti rytinami doprovází Zdeněk Veselý. Most - Teplice, 1980, titulní list (psaný strojem), 11 rytin tištěných z hloubky s hluboce rytou dominantní kresbou, vytvářející na tisku plastické linie, číslováno 1-11/1-2; tištěno a psáno strojem na hlazeném pololesklém papíru; vyhotoveny dva exempláře; volné listy ve slepé skládané obálce z hnědého grafického papíru, cca 24.5 x 21.5 cm.

1980 – Milý Zdeňku. In: Zdeněk Veselý – katalog výstavy ve Výstavní síni města Mostu, červen - červenec 1980. Přetištěný dopis Zdeňku Veselému.

1981 – Jablko nevrátím květu (obsahuje Caput mortuum, Mramor na pálení vápna a Tiché krátery). Poezie. Edice Petlice sv. 226, Praha; Edice Expedice sv. 192, Praha 1984.

1982 – Most 81/82. Katalog akce Jiřího Sozanského a přátel obsahující Básně v próze ze ztracené sbírky Zóna. Vydala Jazzová sekce, 1982, neprodejné.

1983 – Bude, jako by nebylo. Básně v próze v knize fotografií. Fotografoval a vydal Jiří Putta, Praha.

1984 – Tady a teď. Poezie. Autorské vydání s grafikami Zd. Veselého. Most – Teplice. Dvanáct výtisků, volné listy, 15 básní + 15 protilehlých grafik, vše suché jehly, arabskými číslicemi značené x/12 a římskými pak v souladu s básněmi E. Juliše I. - XV.; text psán strojem, mimo to ještě titulní list (grafika) a motto (strojopis). V celoplátěných deskách bez jakéhokoli potisku; cca 21.5 x 23,5 cm.

1987 – Blížíme se ohni. Mnichov, PmD (Poezie mimo domov), s přispěním nadace Charty 77 ve Stockholmu, 1987, 12 x 18,5 cm, 53 (3) s., 4 celostr. ilustrace Jiří Kolář, kresba v patitulu Jiří Šlitr. Kartonová vazba.

1987 – Salon Mina. Katalog k výstavě Julišových koláží v Docela malém divadle - Litvínov. Úvodní text dr. Vilém Vránek. Mimo sedmi reprodukcí koláží otištěny básně: Báseň o člověku, který nese hovězí čtvrt; Věci; Kostel v přímoří; Veduta; Před apokalypsou?

1988 – Blížíme se ohni. Poezie. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem. (Přebal, vazba a typo Václav Daneš, 113 (7) s., 1000 výtisků, cena 15 Kčs)

1989 – Gordická hlava. Poezie. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem. (Přebal, vazba a typo Václav Daneš, 115 (5) s., 1000 výtisků, cena 12 Kč)

1989 – Na střepech volnosti. Almanach české poezie. Obrys/Kontur, PmD, 1989, München. Podle samizdatové edice České expedice, řada Asyl, z roku 1987. - Vyšlo s přispěním Nadace Charty 77, Stockholm. - Mimo ediční řady. Vybral, uspořádal a doslovem opatřil Zdeněk Hrubý (= Jaromír Hořec). Zastoupení autoři: Jaroslav Seifert, Ivan Andrenik, Egon Bondy, Petr Burian, Miroslav Červenka, Lumír Čivrný, Bohumila Grögerová, Jiřina Hauková, Zbyněk Hejda, Josef Hiršal, Jaromír Hořec, Pavel Janský, Jiří Jirásek, Miroslav M. Jirec, Ivan Jirous, Věra Jirousová, Emil Juliš (str. 61 - 63; Dospělost, Pod malovanými stropy, Hejno ryb proplouvá okny věže), Petr Kabeš, Zdeněk Koňák, Josef Kostohryz, Iva Kotrlá, J. H. Krchovský, Eda Kriseová, Jiří Kuběna, Milan Maralík, Lenka Marečková, František Daniel Merth, Josef Mlejnek, Jan Novák, Ladislav Novák, Naděžda Plíšková, Miroslav Ptáček, Ivo Rožek, Zdeněk Rotrekl, Pavel Řezníček, Ivan Slavík, Andrej Stankovič, Nina Svobodová, Jaromír Šavrda, Karel Šiktanc, Jáchym Topol, Marie Valachová, Vladimír Vokolek, Anna Wágnerová, Ivan Wernisch, Petr Zmrzlík, Jan Trefulka ; kresba na obálce Jiří Jirásek ; typogr. Vlasta Herrmannová ; výt. red. Dominik Černý ; odp. red. Daniel Strož. - München : Obrys/Kontur-PmD, 1989. - 167 s. ; 19 cm. - Petr Zmrzlík vlastním jménem Petr Placák. - Ivan Andrenik vlastním jménem Jiří Kafka. - J. H. Krchovský vlastním jménem Jiří Hásek.

1990 – Hra o smysl. Poezie. Severočeské nakladatelství, Ústí nad Labem. (Přebal, vazba a typo Václav Daneš, 129 (7) s., 1100 výtisků, cena 14 Kčs)

1991 – Od večera do rána. Květy. Dávná krajina. Dlouhý déšť. Vzpomínka na Emila Fillu. Čas. Na noční. Stopa. Básně. In: Dialog, 1991, č. 5, str. 31-32.

1992 – Nová země. Poezie. 2. vydání. Československý spisovatel, Praha. (Typo Pavel Hrach, na obálku použita koláž Emila Juliše, 91 (5) s., 1. vydání , brožované, ISBN 80-202-0339-7). Ačkoli tiráž uvádí 1. vydání, Emil Juliš považuje toto vydání za druhé.

1992 – Multitext A. Bibliofilie. Experiment. poezie. P. R. Vejrážka, Louny. (Rukopis z roku 1984; A4, 115 výtisků, z toho 15 autorských, pův. grafická příloha – signována a číslována – Zdeněk Sýkora, grafická úprava Vladislav Mirvald, nestránkováno – 18 str. včetně titul. listu + volná graf. příloha. Šest exemplářů svázal dr. Vladimír Kaiser do celokůže, každá s originální koženou muchláží / intarzií na přední desce, ochranné chlopně na knihu, vše vloženo v kart. pouzdře, dílem papírovém, dílem koženém.)
Fotografie z křestu bibliofilie v lounském muzeu.

1992 – O čem lze mluvit. Host, 8/1992, str. 42-51, obsahuje anonymní medailon E. J., básně O čem lze mluvit, Jakési meditace a úryvky z knihy Cesta do města Lawn.

1992 – Väntan som inte var förgäves : introduktion till fem Seifertpristagare / Dominik Tatarka, Ludvík Vaculík, Ivan Diviš, Karel Šiktanc, Emil Juliš, Milan Šimečka, Jaroslav Seifert, Jan Hůla, Vladimír Novotný, Karel Hvížďala, Marie Langrová, Zdenek Hejzlar ; urval och redigering Miloslava Slavíčková ; översättning Nataša Ďurovičová, Hakan Edgren, Lenka Elvingson, Karin Mossdal, Dick Nilsson, Miloslava Slavíčková, Eva Strömberg Krantz ; omslagsillustration Jiří Kolář. - Stockholm : Charta 77-stiftelsen, 1992. - 92 s. : il. ; 21 cm. - (Röster fran Tjeckoslovakien = [Hlasy z Československa] ; sv. 26-27). - Čes. název: Čekání, které nebylo zbytečné: Prezentace pěti prvních laureátů Seifertovy ceny. [Sborník] HLA - e 3035 (info převzato z Libri prohibiti).

1993 – Cesta do města Lawn. Básnické prózy. Fabio, Louny. (Graf. úprava, 5 koláží a obálka Pavel R. Vejrážka, 116 (4) s., formát B5, 800 výtisků, 15 výtisků – v tiráži uvedeno 30 – svázal do celokůže dr. Vladimír Kaiser. Kožené vazby signovány knihvazačem, každá s originální koláží zasazenou v přední desce vazby, ochr. kartonové pouzdro. Cena běžného vydání 59 Kč, cena celokoženého 4.500 Kč)

1993 – Vážné radosti. Bibliofilie. Výběr z experiment. poezie. Vydal Milan Mikuš, Praha.

1993 – Vrh kostek. Česká experimentální poezie. Almanach. Vybrali a uspořádali Jos. Hiršal a Bohumila Grögerová. Juliš se účastnil osmnácti texty s vlastním úvodem. Torst, Praha.

1993 – Běla Kolářová – Objekty a asambláže. Katalog. Praha, Torst ve spolupráci s Editions Revue K, Juliš zastoupen verši (česká a francouzská mutace) proti str. 23 a 45.

1994 – Svět proměn. Autorský výbor experiment. poezie a textů. Mladá fronta, Praha. S doslovem Karla Miloty.

1995 – Dlaní do tváře. Bibliofilie. Nakl. Fabio, Pavel R. Vejrážka, Louny. (jako dárek k autorovým 75. narozeninám. A4, 6 číslovaných výtisků, z toho 3 – v tiráži uvedeno 2 – na ruč. papíře z Velkých Losin, grafická úprava Pavel R. Vejrážka a Vl. Mirvald, obálka z modrého grafického ručního papíru z Velkých Losin, sedm jednostraně tištěných listů + titul + tiráž. Původní grafická příloha Vl. Mirvald – číslována a signována)

1995 – afrikááááá! Text. Bibliofilie. Nakl. Fabio, Pavel R. Vejrážka, Louny. (A4, titulní list + 10 (2) s., volná graf. příloha Vladislav Mirvald – sign. a čísl. – volné listy v orig. ob. z modrého grafického ručního papíru z Velkých Losin, 50 výtisků, s nátisky a zkušebními tisky celkem 86 výtisků, graf. úprava Vl. Mirvald a Pavel R. Vejrážka.)

1995 – Město s horami a řekou. Úvodní slovo (2 str., napsané 18. 5. 1995) in: LOUNY. Adart, 56 s. Mimo historické studie Antonína Hluštíka a Bohumíra Roedla obsahuje knížečka ještě text Josefa Hlaváčka „Lounské duchovno v 60. letech“. [Podivná publikace o městě Louny, jaké bylo v průběhu 90. let módní vydávat, protože se čas od času někdo potřeboval nějak živit, jiný se zase zbavit peněz... Tato poněkud ironická poznámka PRV se samosebou jakkoli netýká autorů příspěvků.]

1996 – Nevyhnutelnosti. S autorem uspořádal a ediční poznámku napsal Jan Šulc. Torst, Praha. Poezie, básnické prózy, psaná i obrazová dokumentace apod. Kniha je dostupná rovněž ve verzi pro nevidomé na http://knihovna2.braillnet.cz/knihy/poezie/index.htm.

1996 – Portrét D. K. Báseň. Kulturní kalendář Mostecka. Obsahuje rovněž přetisk dopisu E. J. redakci. (D. K. = Dalibor Kozel). Záznam zařazen rovněž v Rozhovory, recenze, studie

1997 – Ranská hora. Bibliofilie. Báseň. Zbytek nákladu z roku 1964 v nové obálce navržené Vladislavem Mirvaldem a jednou jeho grafikou. Nakl. Fabio, Louny. (Z původního zbytku nákladu vydaného v roce 1964 jako prémie Klubu přátel umění v Lounech v nové obálce podle návrhu Vl. Mirvalda vydáno 18 exemplářů v roce 1997. Každý obsahuje 1 původní linoryt Vl. Mirvalda (sign.), ve dvou exemplářích oba původní linoryty (sign). Bibliofilská poznámka: s odstupem času a díky tomuto „novému vydání“ bylo zjištěno, že část původního nákladu Ranské hory nechal Vl. Mirvald vytisknout (text i grafiky) na několika odlišných druzích papíru, několik málo exemplářů mj. na italském ručním papíru C. M. Fabriano. Šlo pravděpodobně o mizivou část nákladu a není vůbec jisté, zda se některé z archů a grafik na tomto papíru dostaly do běžné distribuce.

1999 – Jaroslav Klápště – malíř a grafik. Monografie. Emil Juliš autorem textů: Pokus o portrét J. K. aneb jak namalovat hlavonožce ve znamení chlapa (báseň, str. 23); Dopis příteli (str. 25). Mimo E. Juliše přispěl Ivo Kořán, Ludvík Kundera a Jaroslav Putík. Vyd. Albert, Boskovice, 1999, ISBN 80-85834-67-7. Korektury básníka v textu: str. 23, druhý odstavec, první řádek – mísa = míza; str. 25, 6. řádek shora – o sobě = o tobě.

2000 – Nelehké spočinutí. Bibliofilie. Básně a grafiky. Vydalo nakl. Fabio – Pavel R. Vejrážka podle autorského vydání z roku 1975. Grafiky vytiskl Zdeněk Veselý z původních desek. (ISBN 80-86352-05-6. Původně autorský tisk ve třech výtiscích – po jednom si ponechali autoři, jeden obdržel Ludvík Kundera. Pro toto vydání upravil Emil Juliš s konečnou platností text básní. Vydalo FABIO – Pavel R. Vejrážka – rovněž grafická úprava a obálka – v Lounech, L. P. 2000 – vyhotoveno v reálu až v březnu 2002, 11 básní na bílém ručním papíře z Velkých Losin 11 orig. grafik tištěných autorem z původních desek na modrém graf. ručním papíře z Velkých Losin + titul, motto, Opožděná poznámka Emila Juliše / tiráž. Všechny grafiky číslovány a signovány; v deseti výtiscích podepsán rovněž každý list s básní. Obálka z modrého ruč. grafického papíru z Velkých Losin. Jednotlivé listy v ob., přiložen orientační soupis grafik a básní, s určením čísla výtisku. Vydáno 33 exemplářů, z nichž 3 jako výtisky povinné, po deseti obdrželi autor textu, grafik, nakladatel. Cena 4.500 Kč

2000 – Vzpomínka na noční Most v roce 1953. Cyklus dvanácti básní. 2. vydání. U příležitosti autorových osmdesátin vydalo nakladatelství Hněvín, Most. (Třicet číslovaných výtisků, z toho prvních deset s orig. grafickou přílohou. Pozn.: vyobrazena je tisková předloha grafiky s rukopisem Julišovy básně.)

2000 – Od břehů k horám. Almanach. Juliš zastoupen konvolutem poezie, prózy a reprodukovaných koláží. Severočeská literární a umělecká scéna 90. let. Vydavatelem připsáno E. Julišovi k životnímu jubileu. Votobia, Olomouc.

2001 – Vždyť je to tak snadné! Katalog k výstavě koláží a kreseb Pavla R. Vejrážky a Antonína Hluštíka ke stejnojmenné výstavě v Okresním muzeu v Lounech. Emil Juliš poskytl k otištění básně: Kostel v přímoří (tato báseň vyšla již v katalogu výstavy koláží Emila Juliše - Salon Mina); Pouštní říše; Podzim. Vydalo (rovněž grafická úprava a prepress) Fabio v Lounech, A5, nestr. (14 str. včetně obálky), neprodejné.

2002 – Pegasovo poučení. Antologie české poezie 1945-2000. Uspořádali Petr A. Bílek, Miroslav Huptych, Jan Macháček a Vladimír Pistorius. Paseka Praha- Litomyšl, vázané, 195 x 200, 216 stran, ISBN 80-7185-466-2. Editory vybrány čtyři Julišovy básně.

2002 – Pavel R. Vejrážka – Koláže. Katalog k výstavě koláží ve výstavní síni Muzea Ústí nad Labem. Osmi jedno– až čtyřřádkovými texty doprovodil Emil Juliš. Barevné, A5, nestr. (16 str. všetně obálky), vydalo město Ústí nad Labem, grafická úprava a prepress Fabio – Louny, neprodejné.

1995 – Město s horami a řekou. Úvodní slovo (2 str., napsané 18. 5. 1995) in: LOUNY. Adart, 2. vydání (viz dtto pod rokem 1995).

2005 – Život je všude. Almanach z roku 1956. Bohumil Hrabal; Emil Juliš; Josef Škvorecký; Milan Hendrych; Jiří Kolář; Josef Hiršal; Jan Zábrana; Václav Havel; Jiří Kuběna. Rekonstruované vydání samizdatového sborníku z roku 1956 (viz. první položka bibliografie E. J.). Ve sborníku Julišovy práce na str. 41-50 (Půlka člověka) a 127-159 (básně Noc přichází; Kavárna Opera; Pomyšlení, Co je to okamžik; Sobota; Daleko i blízko; Tento nedělní večer; Všední; Takový osamělý den; Až do půl jedenácté; Jakým právem já mohu takto...; Intermezzo; Stranou všech asfaltových silnic; Vadí, nevadí; Další, prosím; Hrdina dne; Černý den). Praha – Litomyšl, Paseka, 2005, 304 (8) s., typo Jan Kloss, doslov Michael Špirit, k vydání připravili Kateřina Ondřejová a Stanislav Wimmer (původně sestavil Josef Hiršal a Jiří Kolář). Celopapírová vazba s přebalem. Cena 249 Kč. ISBN 80-7185-759-9.

2005 – Jakýmsi hlasem. Děravá kůže. Prométheus. Básně. Revue Politika, roč. 3 [16]. Medailon Petra Fabiana k narozeninám básníka E. Juliše. Bližší viz v Rozhovory, recenze, studie

2005 – Zachytit zachytitelné. Litoměřice, Vodička, 2005, 210 x 210 mm, nestránkováno (front., titl. list, 12 oboustranně tištěných listů, tiráž, proloženo 15 listy hadrového kartonu, prošitými [coby ilustrace] šicím strojem [různé barvy nití, dvě z toho v kombinaci s alobalem], dva vakáty na začátku a konci; ve stejném stylu jako ilustrace i obě předsádky a desky vazby), 25 výtisků (+ několik autorských); jeden výtisk tištěn na recyklovaném oranžovém dřevitém papíru Sepap, používaném kdysi na výrobu filtrů do zařízení v mlýnech. Všechny výtisky signovány autorem projektu Ivo Vodičkou a básníkem Emilem Julišem. Desky vazby entlované, s chlopní na patentku. Cena vydavatelem stanovena na 3500 Kč (o rok později zlevněno na 1750 Kč). Texty přejaty ze sbírky Nová země [Praha, ČS, 1992] a upraveny jen v případě evidentních překlepů. V básních *** a Nová země byly odstraněny zlomy, způsobené omezením rozměru sazebního obrazce edice České básně ČS; text byl básníkem nově autorizován (viz „Ediční poznámka“ v knize).

2006 – Václav Vokolek: Exily a úkryty v české krajině. Garamond, 2006, 208 s., 40 stran fotopříloh. Na straně 95 - 98 „Úkryty v betonu značky SHR“ rozsáhlá pasáž o Emilu Julišovi, doplněna informacemi o Daliboru Kozlovi, Vladimíru Farském a Janu Andělovi...

2006 – Emil Juliš: Prošel jsem několik sbírek... Pandora, kulturně literární revue (prosinec 2006). Str. 19-22. Text: Prošel jsem několik sbírek. Básně? Krajina na pomezí, Podvečer, Rybář pod železničním mostem, Vhled, Jdu prašnou cestou, Odlétající hlava, Noc před stěhováním, Černá krajina 1, Mrtvý Chlebnikov, Voda zbarvená bíle, Medailon autora

2007 – Emil Juliš: Prošel jsem několik sbírek... Pandora 14/2007, kulturně literární revue (srpen 2007). Str. 62 - 65. Výňatky z textů afrikááááá! a MultitextA.

2007 – Ten hrozen šišek na blízkém smrku ještě neopadal... Emotivní dopis paní Julišové přítelkyni, reagující na smrt manžela Emila Juliše. Otištěno ve Svobodném hlasu 7. března 2007 (pdf / html).

2007 – Emil Juliš. První číslo on-line almanachu Wagon (publikováno 17. 1.), oddíl „Z jiných tratí“, str. 48-60. Obsahuje úvod Olgy Stehlíkové, její nekrolog „Hra o smysl dohrána“ zveřejněný v MFdnes 3. 1. 2007 a ukázky z prací Emila Juliše (některé jsou zde publikovány poprvé). Obsahuje: Podle Chlebnikova (aktualizovaná verze); Podzim; Kam to spěješ; Povzdech; Hlavec; Stupeň; Dešťivo; – – – (úryvek z Multitextu A); A 3 a A 9 (oba texty z Multitextu A); – – – (úryvek z textu Dlaní do tváře); Matka a dítě; Dětská kresba; Jurský park; Čtvrtohorní třes (z rukopisu); Sklerotikon. Další viz Rozhovory, recenze, studie

2007 – ...A TY TEĎ PĚKNĚ DO DNA / Emil Juliš. Básně: Kdesi v koutku galaxie; Láska; Sklerotikon; Prométheus; Tváří v tvář Ježíšovi. Doprovodný text Jan Štolba (Černá poezie Emila Juliše), in A2 kulturní týdeník č. 7/07. Přímý link na původní text. Viz rovněž záznam v Rozhovory, recenze, studie – rok 2007

2007 – Pod kůží. Výbor z poezie 1965-2005. Praha, dybbuk, 2007 (květen), 187 (5) stran, ilustrace a obálka Jiří Kubový, 125 x 180 mm, brožované, náklad 400 výtisků (v šedesáti exemplářích vložena orig. signovaná kresba Jiřího Kubového, shodná s motivem ve frontispicu). ISBN: 978-80-86862-24-8, EAN: 9788086862248. Anotace vydavatele: Sbírka Pod kůží je autorským výborem z celoživotní tvorby Emila Juliše z let 1965 - 2005. Básník jej připravoval téměř dva roky s výtvarníkem Jiřím Kubovým, který konečný výběr doprovodil svými ilustracemi. Záměrem autora bylo sestavit sbírku básní z celého svého, více jak čtyři desítky let trvajícího tvůrčího autorství a jež on sám považoval ve své tvorbě za zásadní a podstatné. Básně jsou zde členěny do několika oddílů, z nichž se každý soustřední na jedno básníkovo období: na léta šedesátá, sedmdesátá a osmdesátá, dva oddíly jsou věnovány vybraným básním z klíčových sbírek konce devadesátých let - Gordická hlava a Hra o smysl, poslední část pak obsahuje básně z let 1990 - 2005. Některé z těchto básnických textů dosud nebyly publikovány a v knižní podobě se zde objevují poprvé. Přestože se Emil Juliš vydání této sbírky nedočkal, lze ji považovat za osobní bilanci a symbolickou tečku jeho neúnavné a inspirativní tvorby na poli básnického experimentu.
Titul byl v červnu roku 2007 nominován na Cenu Josefa Škvoreckého, kterou vyhlašuje Literární akademie.

2008 – Okolnosti vzniku knihy Emila Juliše „Pod kůží“... Nepublikované Vzpomínky J. Kubového na vznik knihy „Pod kůží“. Obsahuje i básníkem vyřazenou báseň „Útěšná maxima o nesmrtelnosti“ z dubna 2005

2013 – Jiří Sozanský: Zóna. Mj. obsahuje texty a korespondenci Emila Juliše. Kant, 188 stran, 29,5 × 28,5 cm, brožované. Anotace nakladatele: Publikace ZÓNA připomíná nezávislé umělecké aktivity, které v letech 1981 – 82 realizoval Jiří Sozanský v pomalu mizejícím městě Most, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho likvidace byla největší kulturní a ekologickou katastrofou té doby. Jiří Sozanský ve svých doprovodných textech podává svědectví o tom, za jakých podmínek a z jakých motivů projekt připravoval, které další umělce a přátele k projektu přizval a proč i po více než třiceti letech se k tématu zaniklého Mostu stále vrací. Ve své době znamenal projekt v mizejícím Mostě významný umělecký počin, který počátkem 80.let naznačil možnosti, kterými se výtvarné umění může ubírat mimo oficiální výstavní síně, ven do prostředí, inspirující svou dramatičností. Výtvarné artefakty byly postupně, spolu s celým městem Most, srovnány se zemí a tak zůstávají jako memento ve fotodokumentaci, kresbách autorů a filmu a také ve vzpomínkách těch, kteří měli odvahu se na místo vypravit. Významnou část publikace, kromě obrazového materiálu, tvoří dopisy a básně Emila Juliše, se kterým se Jiří Sozanský setkal v roce 1981. Tyto texty, stejně jako texty dalších účastníků a pamětníků projektu v Mostě, dobře ilustrují atmosféru doby. Z podnětu Jiřího Sozanského vznikla básnická sbírka Emila Juliše ZÓNA reagující přímo na výtvarný projekt, který ve vyprázdněném a pomalu odstřelovaném městě Jiří Sozanský s přáteli vytvářel. Publikaci otevírá dopis Jiřího Sozanského ze srpna 1981, ve kterém svému profesorovi Jiřímu Kotalíkovi, řediteli Národní galerie, sděluje svoje zážitky a postřehy z devastovaného města Most i motivy, které ho vedou k podstupování rizik při realizaci environmentálních akcí přímo na místě.
Kromě textů Jiřího Sozanského a Emila Juliše jsou v publikaci texty historiků umění Jiřího T. Kotalíka, Ivana Neumanna, Jiřího Šetlíka a Aleny Potůčkové, fotografů, kteří akce dokumentovali Jiřího Putty a Ivana Dolejška, filmaře Michala Baumbrucka, jehož dokument Evakuace zaznamenal postupné mizení města i s uměleckými artefakty, spisovatelky Edy Kriseové, architektů Jiřího Borla, Petra Kováře a Davida Vávry, básníka Taša Andjelkovskiho a dalších pamětníků, kteří se akcí v Mostě účastnili, či se s nimi setkali jako diváci.
Závěr publikace pak uzavírá text Jiřího Sozanského, ve kterém se opět vrací k osobnosti prof. Kotalíka a jeho významu pro kulturní život v dobách normalizace.

2015 – Básně. (editor Michal Kosák). Host, 49 stran, ISBN 978-80-7491-442-3, pevná vazba. CItace anotace: Svazek soustřeďuje básnické dílo Emila Juliše (1920–2006) z období do roku 1971. Jeho jádrem je především tvorba experimentální – sbírka Pohledná poezie obsahuje z většiny poezii vizuální, sbírky Progresivní nepohoda, Krajina her, Vědomí možností a Nová země představují zase Julišův originální přínos poezii ovládané principem systémově řízeného textu. I tato básníkova experimentální tvorba však pracovala vždy také se složkou významovou a zahrnuje také poezii takříkajíc zcela tradiční. Ta má největší prostor ve sbírce Pod kroky dýmů, jež povětšinou přepracovává básníkovu „ranou“ tvorbu. Básně zachyceného období, které zůstaly mimo sbírky, otiskujeme v komentáři – čtenář tak dostává v přítomném svazku do ruky kompletní soubor básnické tvorby Emila Juliše publikované v letech 1956–1971. 
Při příležitosti vydání svazku Básní Emila Juliše v České knižnici zveřejňil IPSL text Zbyňka Sedláčka o Julišově výtvarném díle s názvem Juliš obrazem, který byl otištěn vedle příspěvku Karla Miloty (Básník jednoty) v čtyřstránkovém katalogu Emil Juliš: Poezie – koláže – dokumenty k autorově výstavě konané ve dnech 17. října až 3. listopadu 1995 v Okresní knihovně v Lounech.

2015 – Dokud ještě žijeme... (dopisy  básníka  Emila Juliše a Josefa  Krále 1983 – 2006). Liberec, Bor, 140 stran, měkká vazba. Citace anotace: Kniha korespondence mezi básníkem Emilem Julišem, příslušníkem experimentující básnické generace Jiřího Koláře, a libereckým novinářem Josefem Králem je dokladem toho, jak i v těžké normalizační době vznikala nová přátelství. V létě 1983 dostal Emil Juliš od Josefa Krále samizdatové vydání rukopisu Hranaté míčky s hřebíčky. Jako bývalí novináři se znali od poloviny šedesátých let z Ústí nad Labem a Mostu. Introspektivní texty básníka zaujaly, a také jeho verše padly na „úrodnou půdu“. Korespondence pak intenzivně pokračovala několik let, došlo i k vzájemným návštěvám. Při nich, stejně jako v dopisech, se střídala literární i filosofická témata, ale nejvíce budou čtenáře zajímat Julišovy dopisy o životě básníka za nesvobody. Svědčí o jeho samotě, tvůrčích problémech, ale i o nezlomnosti charakteru. Autorem doslovu je Jiří Pechar, knihu doprovází šest obrazů Josefa Krále.

Poznámka:
Bibliografie neobsahuje sbírky Mramor na pálení vápna (1976) a Tiché krátery (?), o nichž se nám dosud nepodařilo nic bližšího zjistit.

ZPĚT


PŘEKLADY DO CIZÍCH JAZYKŮ

FRANCOUZSKY

Emil Juliš – básně, přel. Vladimír Claude Fišera, in: Les deux rives de la Morava, anthologie de la poésie tchéque et slovaque d’aujourd hui Strasbourg, Edition BF, 1994, cca 250 stran

 

ITALSKY

Emil Juliš. Básně v překladu Antonia Parente. In: IL FOGLIO CLANDESTINO / DI POETI E NARRATORI, Anno XIII. / april 2005, str. 4 - 13. Obsahuje česky tištěné básně s protilehlým překladem: Deštivo / Piovoso; Úlevně se propadám / Sprofondo con sollievo; Větrná tvář / Volto ventoso; Láska? / Amore?; Voda zbarvená bíle / Aqua tinta di bianco.

HEBENON. Rivista internazionale di letteratura. Anno XIII., N. 1-2, Aprile/November 2008. Emil Juliš zastoupen česky tištěnou básní Dávná krajina. Mimo Juliše řada dalších českých autorů, mj. P. Král, M. Nápravník, L. Kundera, Věra Linhartová, Pavel Řezníček a další.... Autorem studie o básnících (Oltre la gabbia una lacerante notte) je Antonio Parente.

MAĎARSKY

Emil Juliš – versei. In: Nagyvilág. Világirodalmi folyöirat. XLIV. évfolyam 3-4. szám 1999. március-április; přeložil Gabulya Pál. Tomu nelze odolat...

 

ČÍNSKY

HLUČNÁ SAMOTA. Současná česká literatura. Praha, Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, 1997 (květen), 48 stran, ilustrace jiří Kolář; šití na dvě sponky. Mimo Emila Juliše (Báseň Podzimní, Nevy) zastoupeni ještě Václav Havel, Vladimír Holan, Bohumil Hrabal, Josef Kainar a Jaroslav Seifert.

 

 

LUŽICKOSRBSKY

skok za módrinu .../ cesta po modré... Výbor básní Emila Juliše, Bohumila Hrabala a Egona Bondyho. Uspořádal, svými básněmi a esejí o roku 1968 v Československu doplnil Timo Meškank. Básně byly představeny na akci Serbske naleco 2008 („Lužickosrbské jaro“) 6. května 2008 v prostorách knihovny v Letňanech. Ukázky z díla zastoupených autorů četl v češtine známý recitátor Radim Vašinka, lužickosrbské originály básník Timo Meškank, lužickosrbské překlady pak novinářka Milenka Rjeccyna. Čtení doprovázel svými písněmi Vladimír Merta. Zprávu o sborníku a celé akci přinesly Letňanské listy (červen 2008 / str. 6).

 

NĚMECKY:

Díky Eduardu Schreiberovi, překladateli Julišových textů do němčiny, se nám podařilo počátkem roku 2007 získat a později i možnost doplňovat tyto bibliografické údaje:

Knihy:

UNDINE. Geburtstagsausgabe in 30 numerierten und vom Dichter signierten Exemplaren. Herausgegeben und aus dem Tschechischen übertragen von Eduard Schreiber. Mit einer Kaltnadelradierung von Frank Wildenhahn. Corvinus-Presse, Berlin 2006

LANDSCHAFT MEINES GESANGS. (Kraj mého zpěvu.) Gedichte 1953-1995. Herausgegeben und aus dem Tschechischen übertragen von Eduard Schreiber. Mit einem Vorwort von Ludvík Kundera Corvinus-Presse, Reihe: Welt statt Berlin, Berlin, 2007, 94 stran.

ZONE / ZÓNA. Arco Verlag, Wuppertal, 2021 (reálně 2020), 130 (2) stran, brožované. Přeložil Eduard Schreiber.

 

Texty v antologiích:

DIE SONNENUHR. Tschechische Lyrik aus 11 Jahrhunderten. Herausgegeben von Ludvík Kundera. Leipzig, Reclam Verlag, zweite veränderte Auflage 1993, Hra o smysl, 1(Spiel um Bedeutung, 1), Hos. Překladatel: Peter Demetz

DER LERCHENTURM. Anthologie tschechischer Lyrik. Herausgegeben von Alois Vogel und Zdeněk Kožmín Wien, Edition Atelier, 1993. Odcházím hlavního města(Ich verlasse die Hauptstadt), Hos. Dávná krajina (Seit jeher Landschaft), Hos. Licence (Die Lizenz), Gh. Znící měsíc (Der tönende Mond), Gh. Různoběžník (DasTrapez), Gh. Překladatel: Alois Vogel

DER HERRGOTT SCHULDET MIR EIN MÄDCHEN. Tschechische Lyrik des 20. Jahrhunderts. Herausgegeben und mit einem Nachwort von Ladislav Nezdařil und Peter Demetz, München, Serie Piper, 1994. Hra o smysl, 1(Spiel um Bedeutung, 1), Hos. Voda zbarvená bíle (Wasser weiß verfärbt), Hos. Cestování (Reisen), Hos. Herbst (Podzim), Ohni. Příchod (Ankunft), Hos. Překladatel: Peter Demetz

ORPHEUS VERSAMMELT DIE GEISTER. Stimmen aus der Mitte Europas. Herausgegeben von Peter Gehrisch und Axel Helbig, OSTRAGEHEGE, Dresden 2005. Exotika, (Exotik), Ohni Šťastní nešťastní, (Glücklich, unglücklich), Ohni. Překladatel: Eduard Schreiber

HÖHLEN TIEF IM WÖRTERBUCH. Tschechische Lyrik der letzten Jahrzehnte. Herausgegeben von Urs Heftrich und Michael Špirit. Tschechische Bibliothek, München, DVA 2006. Tento nedělní večer, (An diesem Sonntagabend), Nevy, Překlad: Bettina Kaibach. Voda zbarvená bíle, (Wasser weiß verfärbt), Hos, Překlad: Peter Demetz

 

Texty v časopisech:

TRANSIT. Europäische Revue, Frankfurt/Main, Heft 4/1992. Hra o smysl, 1 (Spiel um Bedeutung, 1), Hos. Ubytovna (In der Baracke), Gh. Snídaně(Das Frühstück), Hos. Voda zbarvená bíle (Wasser weiß verfärbt), Hos. Cestování (Reisen), Hos. Příchod (Ankunft), Hos. Dni a noci (Tage und Nächte), Hos. Herbst (Podzim), Ohni. Ute (Uta), Gh. Překladatel: Peter Demetz

OSTRAGEHEGE. Zeitschrift für Literatur und Kunst, Dresden, Heft 36 (IV/2004). Vzpomínka na noční Most 1953, (Erinnerung an das nächtliche Most 1953), Pkd. Někdy večer, (Manchmal abends), Nevy. Překladatel: Eduard Schreiber

WIECKER BOTE. Literarische Hefte, Greifswald, Heft 17/2005. Zvon, (Die Glocke), Nevy. Rytířský dům, (Das Ritterhaus), Nevy. Překladatel: Karl-Heinz Jähn.

SPRITZ (Sprache im Technischen Zeitalter). Juni, 2007, básně v překladu Eduarda Schreibera na str. 128-134, úvod na str 126-127 (Volker Sielaff. Dramatische Geologie vom Vers und Landschaft).

DER LERCHENTURM. Anthologie tschechischer lyrik. Edition Atelier, 1993, 171 (5) s., na straně 84-89 básně Emila Juliše Licence (Die Lizenz), Znící měsíc (Der Tönende Mond), Různoběžník (Das Trapez),Odcházím z hlavního města (Ich verlasse die Hauptstadt), Dávná krajina (Seit Jeher Landschaft) [překladz Eduard Schreiber]. Společeně ve sborníku ještě např. Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert, Jan Zahradníček, Vilém Závada, Vladimír Holan, František Halas, František Hrubín, Oldřich Mikulášek, Jiří Orten, Ivan Blatný, Ludvík Kundera, Ivan Slavík, Jan Skácel, Ivan Wernisch a další...

Zkratky: Pdk - Pod kroky dýmů; Gh - Gordická hlava; Hos - Hra o smysl; Ohni - Blížíme se ohni; Nevy - Nevyhnutelnosti

ZPĚT


VÝSTAVY

1970 – 1972 se účastnil výstav experimentální poezie s mezinárodní účastí v Amsterodamu, Stuttgartu, Norimberku, Antverpách, Liverpoolu a Oxfordu.

Koláže, obrazy, kresby, fototexty, plakátové básně a malované kameny vystavoval:

1987 – Litvínov

1988 – Most

1989 – Ústí n. Labem

1995 – Louny (Poezie, koláže, dokumenty / Okresní knihovna) Úvodní slovo Josefa Hlaváčka

1999 – Louny (Výstavní síň Telecomu)

2004 – Louny – Vrchlického divadlo – Koláže a kresby (společná výstava s P. R. Vejrážkou)

2005 – Praha – Koláže (společná výstava s P. R. Vejrážkou)

2008 – Praha – Básnivá koláž (společná výstava 26 autorů)

2009 – Černčice (u Loun) – společná výstava u příležitosti otevření Galerie Emila Juliše (obrazy a koláže: Emil Juliš, Zdeněk Sýkora, Vladislav Mirvald, Kamil Linhart, Zdeněk Veselý, Pavel R. Vejrážka, sochy: Lazarus Takawira [Zimbabwe])

2010 – Emil Juliš - Básník / Výtvarník. Vrchlického divadlo Louny (vernisáž 8. listopadu). Připravila a realizovala Galerie Emila Juliše, Černčice. Mimo knih, koláží a kreseb vystaveny i všechny společné obrazy/koláže, vytvořené s Pavlem R. Vejrážkou. Patrně největší samostatná Julišova výstava, doplněná o portréty básníka od Jiřího Sozanského, Vladislava Mirvalda, Zdeňka Veselého, Otakara Slavíka a Jiřího Koláře. Vzpomínková výstava se konala k nedožitým devadesátinám Emila Juliše a současně u příležitosti otevření nové Galerie města Loun, jejíž první expozici tvořila díla Julišových přátel: Kamila Linharta, Vladislava Mirvalda a Zdeňka Sýkory.

Ukázky koláží

Ukázky kreseb

 

ZPĚT


LITERÁRNÍ CENY / JINÁ OCENĚNÍ

1967 – Krajská cena SKNV Ústí nad Labem za sbírku experimentální poezie Pohledná poezie (Severočeské nakladatelství v Liberci), s přihlédnutím k prvotině Progresivní nepohoda (MF, Praha).

1969 – Výroční cena Svazu českých spisovatelů (předseda Jaroslav Seifert) za sb. poezie Pod kroky dýmů (Dialog, Most) a Vědomí možností (Mladá fronta, Praha).

1989 – Výroční cena Severočeského nakladatelství Ústí nad Labem za sb. poezie Blížíme se ohni.

1990 – Cena Jaroslava Seiferta Nadace Charty 77 za sbírku Blížíme se ohni a Gordická hlava (obě Severočeské nakladatelství v Ústí nad Labem) s přihlédnutím k celému dílu.

1991 – Udělení čestného občanství města Loun za kulturní činnost.

1996 – Státní cena za literaturu (sbírka básní, prózy a dokumentace Nevyhnutelnosti). Fotografie z udílení ceny

1996 – Cena města Mostu za dílo vztahující se k zániku starého Mostu. Fotografie

2000 – Cena „Dobrý rodák“ občanského sdružení Otevřená společnost v Litvínově.

ZPĚT


DRAMATICKÉ ZPRACOVÁNÍ TEXTŮ EMILA JULIŠE – PÁSMA – ROZHOVORY

V roce 1999 došlo k pokusu soustředit audionahrávky textů a rozhovorů Emila Juliše. Ze zamýšlených tří archivních CD zatím realizovány dva CD. Na třetím se průběžně pracuje. Zdrojem byly převážně MC (kazety), kvalitativně velmi rozdílné. Uvádíme zde obsah z obou bookletů, dokumentující víceméně kompletní dramatická zpracování Julišových textů, rozhovorů či vyprávění do roku 1997.

CD 1:

KVĚTY ŽIVOTA
(Nahráno v Audiostudiu Českého rozhlasu a vysíláno 29. a 30. června 1993 na stanici Vltava. Uvádí Karel Milota, odpovědný redaktor Václav Daněk, hudební dramaturg Jiří Váchal, recitují Rudolf Pellar, Ivan Řezáč a Taťjána Medvecká, režie Josef Melč.)
01 Úvod 00:26
02 Rozhovor Karla Miloty s Emilem Julišem 05:27
03 Milostný rozhovor 02:09
04 Panty jara 00:44
05 Karel Milota o Emilu Julišovi 02:26
06 Květy života 02:04
07 Jakou měl letoru 01:21
08 Blížící se Margareta T. 02:10
09 Nebezpečí 04:12
10 Karel Milota o Emilu Julišovi 02:06
11 Co ho to jen napadlo! 00:54
12 Výspa 02:31
13 Ale jdi ty 00:51
14 Tančící stromy 03:10
15 Karel Milota o Emilu Julišovi 00:50
16 Zahlédnuto v bílém soumraku 04:26
17 Zima v horách 01:40
18 Lásky 04:51
19 Noc před stěhováním 04:44
20 Karel Milota o Emilu Julišovi 02:58
21 Uprostřed 03:30
22 Prostor 02:35
23 Závěr pořadu Květy života00:46

SNY
(Pořad SNY byl vysílán 24. 3. 1995 ve 23,53 hod. na stanici Vltava. Připravil Evžen Turnovský, recitují Jan Hartl a Taťjána Medvecká, režie Miloš Novotný.)
24 Znělka-úvod (autorem textu není E. J.) 01:07
25 Rmutná voda 05:35

DNI A NOCI (E. Julišovi k 75. narozeninám)
(Recituje Petr Svoboda)
26 Úvod 01:03
27 Hlava-strom 01:17
28 Žiješ! 01:28
29 Závěr pořadu 00:10

NELEHKÉ SPOČINUTÍ
(Verše z Cyklu NELEHKÉ SPOČINUTÍ recituje Milan Hlavica. Odvysíláno na stanici Vltava dne 14. 2. 1997 ve 22,50 hod.)
30 Ptačí zpěv nad hlavou 02:03
31 Čáry obzoru se svažují nebo stoupají 01:31
32 Máry opřené o strom 01:33
33 Závěr pořadu 00:07

CD 2:

HRA O SMYSL
(Pořad HRA O SMYSL byl opakovaně vysílán na stanici Vltava. Tato nahrávka pochází z 28. ledna 1995. Recituje R. Brzobohatý, hudební improvizace M. Janda, režie Jan Tůma.)
01 Úvod 00:15
02 Hra o smysl 21:51
03 Závěr 00:14

LIDÉ-STROJKY
(Báseň LIDÉ-STROJKY byla vysílána v rámci Svátečních veršů 18. 5. 1997 ve 12.05 hod. na stanici Vltava. Recituje Ivan Trojan.)
04 Lidé-strojky 01:49

A LÉTA BÉŽÍ, VÁŽENÍ
(Komponovaný pořad A LÉTA BĚŽÍ, VÁŽENÍ byl vysílán v roce 1998 na stanici Praha 2. Natočila jej nezávislá novinářka a hudební publicistka Mgr. Ludmila Vrkočová.)
05 Znělka 00:55
06 Úvod 01:17
07 Vyprávění Emila Juliše 04:11
08 Vyprávění Emila Juliše 01:51
09 Vyprávění Emila Juliše 01:24
10 Vyprávění Emila Juliše 07:51
11 Vyprávění Emila Juliše 02:60

JABLKO NEVRÁTÍM KVĚTU
(Pásmo veršů z knihy E. Juliše Nevyhnutelnosti, JABLKO NEVRÁTÍM KVĚTU, bylo vysíláno na stanici Vltava 19. 1. 1997. V režii Jana Tůmy účinkovali Rudolf Pellar, Ivan Řezáč a Jan Hyhlík.)
12 Úvod 02:05
13 Až do půl jedenácté 04:01
14 O Emilu Julišovi 01:28
15 Cesta do města Unl 02:12
16 O Emilu Julišovi 01:35
17 Bude jakoby nebylo 02:07
18 Šlehající jazyky 01:04
19 Cesta k ráji 03:22
20 O Emilu Julišovi 01:21
21 Portrét 01:37
22 Opilé hlasy drásají 01:52
23 Od večera do rána 01:24
24 Oheň 02:11
25 Hlava-strom 01:31
26 Bylo a je 01:30
27 Závěr 00:22

Kompletní remastering (v mezích možností) Pavel R. Vejrážka. – Vytvořeno pro osobní archivní E. J.. – © Příslušní autoři pořadů, recitátoři a Emil Juliš. – Vyhotoveno ve čtyřech třídiskových kompletech. – Grafická úprava bookletu s použitím iniciál Emila Juliše od Vladislava Mirvalda FABIO – Pavel R. Vejrážka, Louny.


ROZHOVORY, RECENZE, STUDIE, ČLÁNKY TÝKAJÍCÍ SE EMILA JULIŠE...

1967 – EMIL JULIŠ – KRAJINA HER Václav Vokolek. Recenze. In Dialog, 1967, č. 11, str. 43
1967 – Rozhovor s malířem Kopeckým. In: Orientace č. 2, 1967 (text bohužel nemáme k dispozici)
1968 – Z JESKYNĚ SLOV DO KRAJINY HER Vladimír Burda. Recenze. In: Dialog, 1968, č. 9, str. 45
1969 – Proměna a stálost Emila Juliše. Karel Milota. In: Sešity pro mladou literaturu, září 1969, str. 48-49
1980 – PROMĚNY CEST A STÁLOST BÁSNÍKA Karel Milota; ze sborníku vytvořeného v jediném exempláři u příležitosti Julišových 60. narozenin, který je uložen v PNP [–]
???? – BÁSNÍK KOSMICKÝCH ZÁVRATÍ – ke knihám Emila Juliše Jiří Pechar; 1984-85 [rok vzniku zatím nejasný, rovněž zda bylo – kdy a kde – publikováno] [–]
1988 – Ohnivý Emil Juliš. Jiří Trávníček. Recenze Blížíme se ohni. In: Rovnost 6. 12. 1988, s. 5 (text bohužel nemáme k dispozici)
1989 – Emil Juliš. In Průboj, 2. - 3. 12. 1989, str. 8. Obsahuje několik básní E. J., „Předehra“ (z rukopisů E. J.), „Emil Juliš – Pokus o slovníkové heslo“ (aut. Vladimír Píša, il. kresba Vladislav Mirvald) a článek Otty Hejniga (bez názvu) se zvěřejněnou koláží E. J. „Tváře provždy lidské“
1990 – Uzly, víry, převrstvování. Recenze: E. Juliš: Gordická hlava. Jiří Trávníček. In: Iniciály 1, 1990, č. 5-6, s. 69 - 70 (text bohužel nemáme k dispozici)
1990 – Gordická hlava poezie (K sedmdesátinám básníka Emila Juliše). Vladimír Píša, in: Dialog č. 7/90, str. 8-9. Mimo text básně Černá a bílá, Básníci, Příchozí, Dál, Zkrat. Fotografie E. J. a reprodukce jeho koláže z cyklu Naléhavé struktury. Na obálce rovněž koláž E. J. - Naléhavé struktury (foto Vl. Mirvald)
1991 – POVÍDÁNÍ S EMILEM JULIŠEM Pavel R. Vejrážka; rozhovor; in: ARÉNA, roč. I. č. 2 / 1991[–]
1991 – EMIL JULIŠ – HRA A SMYSL Marie Langerová, in: Dialog, 1991. č. 5, str. 29-30
1991 – Je na čase zlomit tužku. Rozhovor. Jiří Trávníček. In: List 2, č. 1, str. 28-31 (text bohužel nemáme k dispozici)
1994 – BLOUDĚNÍ Marie Langerová. Recenze na knihu Cesta do města Lawn. In.: Literární noviny, 12. 5. 1994, roč. V., str. 7
1994 – NADREÁLNÁ PODOBENSTVÍ Ivo Harák. Recenze na knihu Cesta do města Lawn. In: Tvar, 1994
1994 – Svět proměn Emila Juliše Marie Langerová, in Tvar 18/1994.
1995 – TVÁŘ TVÁŘÍ VŠECH Jan Štolba. In Literární noviny; v roce 2006 (2007) jako součást knihy Jan Štolba: Nedopadající džbán (Úvahy o básnících a poezii) [Praha, Torst]
1996 – ROZHOVOR S PAVLEM RAJCHMANEM In: TVAR / 1996 [–]
1996 – HUDBA A ... EMIL JULIŠ. E. J. jako první host stálé rubriky „Hudba a ...“ v časopisu Regiz č. 1 / 1996 [–]
1996 – EMIL JULIŠ: TEN, KOMU SE BÁSNÍK ŘÍKÁ Vladimír Novotný. In: Týdeník rozhlas č. 44
1996 – Rozměry básníkovy: Mostečan Emil Juliš. Radek Petržilka. In: Kulturní kalendář Mostecka 12/1996, s. 6–7. Mimo text R. Petržílky obsahuje přetisk dopisu E. J. redakci spolu s protilehle otištěnou básní Portrét D. K. (D. K. = Dalibor Kozel) [–]
1996 – Hrozný příděl zla. Jiří Rulf (foto Petr Jedinák) in: Rexlex č. 32/1996, str. 46-48. Rozhovor, repro dvou portrétů a čtyř Julišových koláží.
1996 – Tvůrčí duch je absolutní. Život je neustále otevřen. Emil Juliš: Nevyhnutelnosti – recenze. Iva Málková, in Literární noviny č. 48, 27. listopadu 1996.
1997 – Salón český. Pořad ČT. Natočeno 6. srpna v Lounech pod vedením režiséra Petra Zrna a dramaturga Jiřího Golda jako pořad o nakladatelství a antikvariátu FABIO a jako první část samostatného portrétu básníka Emila Juliše. Vysíláno bylo 27. 8. na ČT2 a o den později na ČT1
1997 – V pozadí každé výpovědi stála realita Mostu. Radek Petržilka. Rozhovor s básníkem Emilem Julišem, laureátem Ceny města Mostu 1996. In Kulturní kalendář Mostecka 9/1997, s. 14–15.
1997 – Básník Emil Juliš: Nová země variací. Autor Karel Milota, in. Kulturní kalendář Mostecka 10/1997, str. 10
1998 – Kdo je ... Emil Juliš. Pořad České televize. Vysíláno na ČT 2 dne 14. 8. (18:50), repríza 19. 8. (14:45)
1999 – BYL JSEM V LECČEMS TROCHU OPOŽDĚNÝ Lucie Tylová; rozhovor; vyšlo: Salon, literární příloha Práva, 4. 3. 1999 a v REGIZu 1/1999 [–]
1999 – POEZIE VZNIKÁ SPÍŠ V PEKLE NEŽ V NEBESKÉM RÁJI Radka Kohutová; rozhovor; vyšlo: Literární noviny č. 3, 20. ledna 1999 a v REGIZu 1/1999 [–]
1999 – Emil Juliš. Heslo in: Slovník českých spisovatelů od roku 1945. Díl I., Brána / Knižní klub, 1999.
2000 – MOST MÁ ŠANCI BÝT KRÁSNÝ, říká Dobrý rodák Emil Juliš. Jakub Pokorný, rozhovor. In: MF Dnes, 6. 6. 2000, str. 3
2000 – From Nová země to Zóna: Concerning Two Works by Emil Juliš from 1970 and 1982. Studie. D. Hodrová and K. Milota. In: Česká literatura [Czech Literature], 48, No. 1, str. 36 (text bohužel nemáme k dispozici)
2000 – Emil Juliš a jeho Most. Radek Petržilka. In: Mostecko, 21. října 2000, str. 9
2000 – Emil Juliš. Heslo in: Biografický slovník okresu Louny (Z. Patrovská a Bohumír Roedl, Albis International, Louny, 2000). Anotace ve slovníku nebyla kupodivu konzultována s Emilem Julišem, přestože se s dr. Roedlem znali), ale patrně opsána z jiného, poměrně zmateného zdroje. Obsahuje řadu chyb. Recenze současně s uvedením oprav je zde.
2000 – Triptych. Poezie Emila Juliše. S autorskou hudbou Vl. Franze. Provedeno v rámci festivalu Next Wave v Divadle Na zábradlí v říjnu 2000.
2000 – A objevit novou zemi. Milan Jankovič. In: Tvar 17 / 2000. Úryvek ze stati pro kolektivně připravovanou Poetiku literárního díla 20. století (sv. III. / Na cestě ke smyslu; Torst, 2005)
2000 – DALŠÍ HOLD EMILU JULIŠOVI? „vln“, in: Tvar č. 21/2000, str. 2.
2001 – HRY O SMYSL Libor Michalec. Rozhovor. In: Rozhovory z přelomu tisíciletí, Most, Hněvín, 2005
2004 – EMIL JULIŠ Helena Klusáková; diplomová práce absolventky katedry bohemistiky FFUP Olomouc, 2004 [–]
2005 – UCHOPIT TO PODSTATNÉ Petr Fabian; medailon k narozeninám básníka E. Juliše. In: příloha Proglas č. 4/2005 časopisu REVUE POLITIKA 8. října 2005, roč. 3 [16]. Včetně ukázek z tvorby E. J. [–]
2005 – TVŮRCE FASCINUJÍCÍ POEZIE Pavel Koukal; Vyšlo v bulletinu Obce spisovatelů Dokořán, č. 35, roč. IX., září 2005, str. 53-56
2005 – EMIL JULIŠ, DOBYVATEL NOVÝCH ZEMÍ Olga Stehlíková, in. MF Dnes, 21. 10. 2005, str. 8
2005 – Třistatřicettři. „Zábavná literární revue, v níž se moderátoři Jan Lukeš a Jan Schmid přesvědčí, jak se daří literatuře a umění v průmyslem zkoušeném kraji severních Čech. Hosty budou básník a prozaik Emil Juliš, sochař Stanislav Hanzík, básnířka a spisovatelka Svatava Antošová a další osobnosti“ = citace anotace pořadu. Vysíláno na ČT dne 20. 11. 2005. Patrně šlo o jednu z repríz, datum premiéry prozatím neupřesněn
2005 – Hry o smysl Emila Juliše. Milan Jankovič. In: Na cestě ke smyslu, Torst, 2005, ISBN: 80-7215-244-0 – klíčová, velmi rozsáhlá studie o díle Emila Juliše
2006 – TVÁŘ TVÁŘÍ VŠECH Jan Štolba. in Jan Štolba: Nedopadající džbán (Úvahy o básnících a poezii) [Praha, Torst, 2006 (2007)]; původně in Literární noviny; 1995
2007 – Emil Juliš. Olga Stehlíková. První číslo on-line almanachu Wagon (publikováno 17. 1.), oddíl „Z jiných tratí“, str. 48-60. Stažení ve formátu pdf je možné jak ze stránek Wagonu, tak ze stránek našich (3.8 MB). Obsahuje úvod autorky, její nekrolog „Hra o smysl dohrána“ zveřejněný v MFdnes 3. 1. 2007 a ukázky z prací Emila Juliše (některé jsou zde publikovány poprvé). Internetová a pdf verze se poněkud liší; v on-line verzi navíc ukázky Julišových koláží a kreseb, převzatých se svolením z těchto stránek. Pokud by spojení na internetové stránky wagonu nefungovalo nebo se časem linky pozměnily, je možné html verzi stáhnout i z našeho screenshotu. Záznam o vydání zařazen rovněž do Bibliografie Emila Juliše.
2007 – ...A TY TEĎ PĚKNĚ DO DNA / Emil Juliš. Jan Štolba, in A2 kulturní týdeník č. 7/07. Přímý link na původní text nebo náš archivní screenshot. Kompilativní text („Černá poezie Emila Juliše“), vycházející z doslovu ke knize Pod kůží („To, co nehledám“ – viz následující záznam)
2007 – EMIL JULIŠ. Petra Trojnová, in: Mostecké listy, roč. VIII., č. 8 a č. 9, říjen - listopad 2007.
2007 – TO, CO NEHLEDÁM Jan Štolba in: Pod kůží (nakladatelství dybbuk) – doslov k autorskému výboru
2007 – Schůzky s literaturou. Odvysíláno na stanici Vltava 27. 5. „Dopisy, které psal básník Emil Juliš ze svých bydlišť v Mostě a Lounech Václavu Vokolkovi, který je po letech komentoval“. Režie Alena Zemančíková, učinkovali Václav Vokolek a Miloš Hlavica; délka 58 minut.
2007 – EMIL JULIŠ. Nekrolog, Michal Jareš, in: Tvar, 10. 1. 2007
2007 – BÁSNÉ A OBRAZY / Emil Juliš. Václav Vokolek, in: Revue Art č. 2/2007, str. 34-35, s pěti barevnými reprodukcemi Julišových výtvarných děl a jedním čb. portrétem E. J. Časopis je možné stáhnout v pdf verzi z internetových stránek Revue Art.
2007 – TEN HROZEN ŠIŠEK NA BLÍZKÉM SMRKU JEŠTE NEOPADAL... Nejsmutnější obrázek ze života paní Vilemíny Julišové. Dopis manželky Emila Juliše zveřejněný ve Svobodném hlasu.
2007 – Příběh jedné asanace. Filmový dokument. Poněkud nesourodá koláž různorodých materiálů (výpovědí, filmů a fotografií) týkajících se minulosti města Loun, do níž byly naroubovány rovněž záběry vzpomínajícího Emila Juliše (natočeno v květnu 2006 v bytě P. R. Vejrážky), zasazené do zcela odlišných souvislostí. Naprostou zmatenost ještě umocnily použité montáže na televizní obrazovce (jiný obsah, než který Juliš původně komentoval), před kterou básník seděl... V dokumentu byly využity i amatérské záběry z 9.5 mm filmů pořízených lounským knihkupcem Václavem Chloubou (VÁCHA film). Režie a scénář Josef Císařovský. Odvysíláno 18. října 2007 na ČT2.
2007 – Emil Juliš. Heslo in: Slovník české literatury (internetová verze). Autoři Aleš Haman (1995); Karel Piorecký (2007). Dokola omílané kusé informace s evidentně ukradenými fotkami (bez uvedení autora a zdroje) převážně z těchto stránek nebo z odkazů zde uvedených. Kdyby časem zmizelo nebo se upravilo, stav ke dni 18. 11. 2012 naleznete u nás v archivu ve formátu *.mht.
2007 – Ve hvězdách. Nekrolog V. Šlajchrta. Respekt / 1. 1. 2007.
2007 – [Recenze knihy Pod kůží] (dybbuk, 2007). Autoři: Milena Fucimanová, Jan Šulc, Milan Děžinský, Wanda Heinrichová, Vladimír Karfík (text oproti originálu krácen), Jan Suk, Radim Kopáč. ZDE.
2007 – Směr k sebezničení. Vladimír Karfík. Recenze knihy Pod kůží. Respekt č. 25 / 18. - 24. červen 2007, strana 21.
2008 – Emil Juliš: Iracionalitou napájený artefakt. Říjen 1995. In: Petr Kotyk – Deset tisíc změn se znovu mění. Dno všeho vrchol prázdnoty. (Cherm, Praha, 2008). Str. 289-297, ed. poznámka str. 303.
2008 – POSLEDNÍ SLOVO EMILA JULIŠE. Jan Šulc. Recenze. In A2 – kulturní týdeník. / Přímý link na původní text. / Archivní soubor původního textu ke stažení z našich stránek.
2009 – Emil Juliš. Velmi dobře zpracované heslo od Mgr. Petry Trojnové. Oficiální www stránky města Mostu. Kdyby časem zmizelo, zde ve formátu *.mht ve stavu ke dni 18. 11. 2012.
2010 – MILÝ NÁŠ BÁSNÍKU. Vzpomínkový text majitelky a šéfredaktorky Svobodného hlasu Květy Tošnerové k nedožitým devadesátinám Emila Juliše.
2011 – Literární tvorba Emila Juliše v 70. a 80. letech 20. století. Bakalářská práce Veroniky Brecklové, ÚJEP, Pedagogická fakulta, Katedra bohemistiky.
2013 – Fragmenty o systémovém básníkovi (autor Karel Milota, in Eva Krátká - Česká vizuální poezie [Host, 2013]; str. 194 - 201; E. J. zmiňován rovněž na dalších místech)
2015 – Cesty za smyslem literárního díla II. Milan Jankovič. Zásadní studie díla E. Juliše; str 62 - 129. Ústav pro českou literaturu AV ČR.
2016 – průběžné zmínky (in Eva Krátká - Vizuální poezie [Host] str.: 16, 93, 153, 159, 164, 184)
2016 – O Emilu Julišovi (in Karel Milota - Vzorec řeči [Torst]; str. 273 - 342, mimo to E. J. zmiňován na mnoha dalších místech)
2017 – EMILU JULIŠOVI NABLÍZKU (Rozhovor s Vilémem Vránkem o životě s poezií, Lounech a Mostě, spisovatelích a výtvarnících); Souvislosti 1/2017) / verze pdf / link na článek

 

Pozn.:
– Značka
[–] na konci popisu = přetištěné materiály pochází od Emila Juliše nebo vlastních autorů a jsou básníkem více či méně korigovány, po stránce faktografické upřesněny; mohou se v detailech lišit od „původní“ tištěné verze.
– Řadu textů (prakticky všechny do r. 1994 a některé pozdější) obětavě přepsala a evidentní tiskové chyby odstranila Pavla Vejrážková – za což jí patří mé vřelé poděkování. PRV.


GALERIE

Fotografie Miroslava Kukly

Fotografie Miroslava Kukly


Stránky Emila Juliše byly v roce 2008 zařazeny do projektu Národní knihovny ČR – WebArchiv jako „...zdroj významné kulturní a

vědecké hodnoty, který má originální obsah a dlouhodobou badatelskou hodnotu...“.


NA ZAČÁTEK